V dnešním světě se Milá (Bečov) stalo tématem velkého významu a zájmu velkého množství lidí. Jeho dopad se rozšiřuje na různé aspekty každodenního života, od politiky po zábavu. Milá (Bečov) bezpochyby upoutal pozornost společnosti jako celku a vyvolal intenzivní debatu v různých oblastech. V tomto článku podrobně prozkoumáme různé aspekty související s Milá (Bečov), abychom poskytli široký a úplný přehled tohoto fascinujícího tématu.
Milá | |
---|---|
Celkový pohled z kopce Milá | |
Lokalita | |
Charakter | malá vesnice |
Obec | Bečov |
Okres | Most |
Kraj | Ústecký kraj |
Historická země | Čechy |
Stát | ![]() |
Zeměpisné souřadnice | 50°25′50″ s. š., 13°45′5″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 31 (2021)[1] |
Katastrální území | Milá (2,18 km²) |
Nadmořská výška | 340 m n. m. |
PSČ | 434 01 |
Počet domů | 24 (2021)[2][3] |
![]() ![]() Milá | |
Další údaje | |
Kód části obce | 1244 |
Kód k. ú. | 601241 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Milá (německy Milay) je místní část obce Bečov v okrese Most v Ústeckém kraji. Nachází asi 12,5 km jihovýchodně vzdušnou čarou od centra města Mostu. Severovýchodně od vesnice se vypíná vrch Milá se stejnojmennou přírodní rezervací.
Název vesnice je odvozen z přídavného jména milá a německý tvar Milay vznikl z českého výrazu „v Milej“. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Mila (1392), v Milé (1436),[4] in Milem (1437),[4][5] „ves celú… Milu“ (1571), „na vsi Mile“ (1598), Milay a Miley (1787), Milay nebo česky Miley (1833) a Milá nebo německy Millay (1854).[4]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1392,[4] protože zmínka z roku 1381 se vztahuje ke vsi Milý na Rakovnicku.[5]
Studna na jihozápadním okraji vesnice je zdrojem ryze hořké vody s celkovým obsahem rozpuštěných látek 2,7 mg·l−1. Podle rozboru z roku 1969 voda kromě jiných látek obsahovala 203,4 mg·l−1 hořčíku a 102 mg·l−1 vápníku.[6]
Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 144 obyvatel (z toho 74 mužů), z nichž bylo 53 Čechoslováků, devadesát Němců a jeden cizinec. Až na jednoho člena nezjišťovaných církví byli římskými katolíky.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 144 obyvatel: šedesát Čechoslováků a 84 Němců. S výjimkou dvanácti členů církve československé a pěti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8]
1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Obyvatelé | 124 | 166 | 152 | 154 | 160 | 144 | 144 | 88 | 92 | 34 | 14 | 11 | 22 | 53 | 31 |
Domy | 21 | 23 | 28 | 29 | 28 | 27 | 32 | 27 | . | 14 | 9 | 23 | 25 | 26 | 24 |
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bečov. |
Před rokem 1848 vesnice patřila k panství Bělušice. V letech 1850–1935 byla součástí okresu Teplice a v letech 1935–1960 okresu Bílina. Od roku 1960 je v okrese Most. Od poloviny 19. století do dvacátých let 20. století byla osadou obce Kozly. Poté se stala samostatnou obcí, až se od roku 1960 stala součástí obce Bečov.[zdroj?][12]