V tomto článku prozkoumáme do hloubky Michal Karlovský a jeho dopad na naši společnost. Michal Karlovský je téma, které v posledních letech vyvolalo velký zájem a vyvolalo intenzivní debaty a úvahy v různých oblastech. V průběhu historie byl Michal Karlovský určujícím faktorem v životech lidí a ovlivnil způsob jejich myšlení, jednání a vztahu ke svému prostředí. V tomto smyslu je klíčové porozumět důležitosti Michal Karlovský dnes a také důsledkům, které má na náš každodenní život. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme osvětlit toto téma a analyzovat jeho různé aspekty, abychom přispěli k lepšímu pochopení a přístupu k Michal Karlovský v současném kontextu.
Michal Karlovský | |
---|---|
![]() | |
Poslanec Národního shromáždění ČSR | |
Ve funkci: 1923 – 1925 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | agrární strana |
Narození | 12. srpna 1883 Malá Vieska ![]() |
Úmrtí | 5. dubna 1955 (ve věku 71 let) Limbach ![]() |
Profese | politik |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michal Karlovský (12. srpna 1883[1][2][3] Malá Vieska[4][3] nebo Turčianske Teplice[1] – 5. dubna 1955[2][4] Limbach[4]) byl slovenský a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Republikánskou stranu zemědělského a malorolnického lidu (agrárníky).
Byl aktivní v slovenském národním hnutí před rokem 1918. Patřil mezi signatáře Martinské deklarace. Po vzniku Československa získal zbytkový statek v Senci.[4] Podle údajů k roku 1923 byl profesí rolníkem v Malé Viesce v Povážské župě (dnes součást města Turčianske Teplice).[5]
Po parlamentních volbách v roce 1920 se stal poslancem Národního shromáždění.[2] Mandát ale získal až dodatečně roku 1923 jako náhradník poté, co rezignoval poslanec Ivan Hálek.[6]
Byl členem výboru Zemědělské rady pro Slovensko a Podkarpatskou Rus. Organizoval hasičský sbor v Turci a působil na podporu slovenských menšin na jihu Slovenska. Od roku 1938 žil v Limbachu.[4]