V dnešním světě je Michail Chergiani téma, které ve společnosti vyvolává velký zájem a debatu. Od svých počátků až do současnosti byl Michail Chergiani referenčním bodem a diskusí v různých oblastech, od politiky po kulturu. Jeho dopad byl takový, že zanechal nesmazatelnou stopu v historii a jeho význam přetrvává dodnes. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Michail Chergiani, od jeho nejkontroverznějších aspektů až po jeho pozitivní přínosy. Budeme analyzovat jeho vliv v různých oblastech a jak utvářel svět, ve kterém žijeme. Michail Chergiani je bezpochyby i nadále velmi důležitým tématem a jeho studium je nezbytné pro pochopení dnešní společnosti.
Michail Vissarionovič Chergiani | |
---|---|
![]() | |
Narození | 20. března 1932 (?) Mestia ![]() |
Úmrtí | 4. července 1969 (ve věku 37 let) (?) Monte Civetta ![]() |
Příčina úmrtí | pád po přetržení lana v horách |
Bydliště | ![]() |
Znám jako | horolezec |
Ocenění | Řád čestného odznaku zasloužilý mistr sportu SSSR |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Michail Vissarionovič Chergiani (gruzínsky მიხეილ ხერგიანი; rusky Михаил Виссарионович Хергиани; italsky Mikhail Khergiani) (20. března 1932 Mestia, Gruzie, Sovětský svaz – 4. července 1969 Monte Civetta, Itálie) byl legendární gruzínský (sovětský) horolezec, přezdívaný Skalní tygr. (Jako rok narození je uváděno 1932 a 1935, úmrtí 1969 a 1971.)
Čchumlian (Čchvimlian, Čchvimlid) Khergiani (Kerghiani, Chergiani, Kerghiani, Hergiani) pocházel z horského městečka ve Svanetii, kde má dosud také muzeum. Fyzickou kondici si udržoval běháním a poskakováním po balvanech a horskými výstupy. Třikrát vyhrál mistrovství SSSR v horolezectví, za éry nejznámějšího ruského horolezeckého cvičitele Vitalije Abalakova byl vedoucím horolezeckého výcvikového tábora a členem horské služby. Byl autorem mnoha vážných prvovýstupů na Kavkaze a Pamíru. Účastnil se prvních mezinárodních setkání horolezců ve Francii, Itálii a ve Spojeném království, kde získal svými výkony obdiv nejslavnějších himálajských horolezců. Tehdejší československé horolezce ovlivnil natolik, že při svých následných výpravách na Kavkaz přelézali jeho horské cesty.
Zemřel bez se svého spolulezce po pádu v italských Dolomitech při výstupu na Cimu su Alto (Monte Civetta), kde jim padající kámen přesekl lano (ve snaze o maximální rychlost nepoužili dvě). Nedaleko působící vojenský oddíl poté na jeho počest vypálil salvu. O jeho životě napsal knihu ruský spisovatel Jurij Burlakov, byla přeložená také do češtiny.