Metoda pokus-omyl

V kontextu dnešní společnosti se Metoda pokus-omyl stalo relevantním tématem, které si zaslouží prohloubení a analýzu. Od svého vzniku až po dnešní dopad Metoda pokus-omyl vzbudil zájem odborníků a lidí z různých oblastí. Tento článek se snaží prozkoumat různé aspekty Metoda pokus-omyl, od jeho ekonomických důsledků až po jeho vliv na populární kulturu. V tomto směru budou zkoumány různé perspektivy, které nám pomohou lépe porozumět roli, kterou Metoda pokus-omyl hraje v našem každodenním životě. Podobně budou řešeny kontroverze a debaty, které se točí kolem Metoda pokus-omyl, s cílem obohatit znalosti čtenářů a vyvolat kritické úvahy o tomto tématu.

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Počítačový graf vytvořený s metodou pokus a omyl

Metoda pokus-omyl (v angličtině trial and error) označuje způsob hledání řešení problému za pomocí náhodného testování všech potenciálních východisek.

Využití

Matematika

Pokus-omyl je jeden z nejjednodušších možných algoritmů hledání položky v databázi. První umělé inteligence v šachu pokus-omyl do značné míry využívaly jako způsob, jak najít vítěznou strategii. Metodu pokus-omyl také původně využíval například britský tým pro rozluštění kódu Enigma. V jistém smyslu je metodou pokus-omyl i Aristotelova metoda pro nacházení odmocniny.

Filosofie

Mnozí filosofové vědy upozorňují na historickou skutečnost, že vědecké teorie jsou často podle vzoru Popperovy břitvy stále selektovány na ty, které projdou procesem vědeckého bádání, takže teorie, které dnes máme, v budoucnosti pravděpodobně zavrhneme. Popper sám se domníval, že tato selekce je přirozený způsob vývoje znalostí a nelze se ji vyhnout.

Podobně behavioristé staví svůj pohled na lidskou psychiku na tom, že děti získávají negativní a pozitivní impulsy na své ze začátku "náhodné" chování. Obecně vývoj společnosti může podobně jako klasická evoluce vést k lepším výsledkům jednoduchým přizpůsobováním (ať už společenské situace, kulturního výběru, nabídky médií, technologií nebo trhu) touhám jednotlivce.

Biologie

Živé systémy využívají metodu pokus-omyl v mnoha ohledech: Vůbec biologická evoluce je svým způsobem pouze třídění funkčních biologických mechanizmů z náhodných dat, která jsou neustále generována mutacemi genomu. Pokus-omyl také aplikují organismy v efektu vzácného nepřítele, kdy se musí, podle vzoru teorie her, přizpůsobit ideální strategii pro skupinu.

Externí odkazy