Metoděj Vlach

V dnešním světě se Metoděj Vlach stává stále aktuálnějším tématem zájmu. S rozvojem technologií a globalizací nabyl Metoděj Vlach v moderní společnosti nebývalého významu. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Metoděj Vlach předmětem studia, debat a zájmu různých sociálních aktérů. V tomto článku prozkoumáme význam a důsledky Metoděj Vlach v různých aspektech našeho každodenního života, od jeho vlivu na ekonomiku až po jeho dopad na kulturu a mezilidské vztahy. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme různé aspekty Metoděj Vlach a jeho roli při utváření dnešního světa.

Metoděj Vlach
Metoděj Vlach ve svém letounu v Mladé Boleslavi, 1911 (časopis Český svět)
Metoděj Vlach ve svém letounu v Mladé Boleslavi, 1911 (časopis Český svět)
Narození6. července 1887
Říkovice
Úmrtí8. února 1957 (ve věku 69 let)
Sezimovo Ústí
Povoláníletecký inženýr
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metoděj Vlach (6. července 1887 Říkovice – 8. února 1957 Sezimovo Ústí) byl český konstruktér a cestovatel, první český letec, který letěl letadlem vlastní konstrukce vyrobeným z místních materiálů.

Život

Metoděj Vlach se narodil v rodině vzdělaného rolníka a pozdějšího říkovického starosty Františka Vlacha v čísle popisném 13 v Říkovicích u Přerova. Jeho matka, rozená Anna Obdržálková, pocházela z blízkého Břestu. Po absolvování obecné (Říkovice 1893–1902) a měšťanské školy (Hulín 1899–1902) navštěvoval v letech 1902 až 1904 průmyslovku v Přerově.

První místo získal v Kopřivnici jako montér při výrobě šoupátek pro lokomotivy. V roce 1905 pracoval v lokomotivce Mariboru, od roku 1907 ve Štýrském Hradci u firmy Puch a od roku 1908 u firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi, kde se vypracoval z montéra až na dílovedoucího v nástrojárně. Jeho kariéra pokračovala v Písku, kde neúspěšně podnikal. Poté se objevil v továrně na obráběcí stroje Podhajský v Hostivaři. Roku 1924 nastoupil u firmy Wawerka v Lipníku nad Bečvou, kde zavedl výrobu soustruhu s rychlostní skříní a vlastním elektromotorem. Z tohoto místa odešel do strojíren v Orlové, kde zdokonaloval cementářské stroje. Roku 1933 nastoupil u firmy Baťa jako konstruktér ve Zlíně a od roku 1941 působil jako ředitel strojíren v Sezimově Ústí.[1]

Letadla Metoděje Vlacha

V Mladé Boleslavi intenzivně pracoval na konstrukci letadel. Podle dochovaných záznamů jich sestavil hned několik. První z nich vzniklo v roce 1908, jednalo se o dvojplošník na lyžích. Letadlo nebylo dokončeno, protože Metoděj Vlach nesehnal vhodný motor. Všechny pokusy financoval ze svého montérského platu.

Druhé letadlo, rovněž dvojplošník s rozpětím sedm metrů o hmotnosti 350 kg, sestavil v roce 1909. Motor zakoupil u firmy Trojan a Négl v Kolíně, později jej však vyměnil za motor osobního automobilu Laurin & Klement. Vrtuli vyrobil osobně. Letadlo bylo schopné krátkých skoků mezi 30 a 50 metry. Pro delší lety chyběla dostatečná stabilita.

Třetí, nejúspěšnější, letadlo vzniklo v letech 1910 až 1912. Byl to celodřevěný jednoplošník o rozpětí deseti metrů, vážící 720 kg. Vrtule měla dva metry, výkon motoru dosahoval 28 kW. První veřejný let se konal 8. listopadu 1912. Po sedmdesátimetrovém rozjezdu se letadlo vzneslo a Vlach uskutečnil první let ve výši dvaceti metrů, který ten den ještě pětkrát zopakoval. Pokaždé letadlo uletělo 300 až 500 metrů. Rychlost dosáhla 100 km/h. Po šestém letu Vlach havaroval a lehce se zranil. Problém nebyl v letadle, které létalo velmi stabilně, jako spíše v nulových pilotních zkušenostech konstruktéra. Vlachovy pokusy ukončila první světová válka.

Replika z leteckého dne v Mladé Boleslavi v roce 2008

Kromě letectví se Metoděj Vlach věnoval i zlepšování závodních automobilů jako mechanik několika úspěšných závodníků.[zdroj?]

Připomínky

  • Na rodném domě Metoděje Vlacha je od roku 1974 pamětní deska.
  • V Mladé Boleslavi působí Nadace Metoděje Vlacha, jejíž členové se zabývají konstrukcí replik historických letadel. Sestrojili i funkční repliku Vlachova letadla s motorem ze Škody Favorit, která létá mnohem lépe, než podobná replika Kašparova Blériotu. Od června roku 2012 je po něm také pojmenován jeden pár dálkových vlaků Českých drah mezi Prahou – Turnovem (– Tanvaldem).
  • V roce 2014 byla na okraji letiště v Mladé Boleslavi dokončena stavba Leteckého muzea Metoděje Vlacha, která získala (jako jedna z pěti oceněných staveb) titul Stavba roku 2014.[2]

Odkazy

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Metoděj Vlach na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ VOLTR, Josef. Zapomenutý aviatik, řikovický rodák Metoděj Vlach. In: Sborník státního okresního archivu Přerov 2007. Přerov: SOA Přerov, 2007. . S. 124–130.
  2. ↑ Stavby roku 2014

Literatura