Když mluvíme o Megalopa, není možné nebýt zvědavý dozvědět se o tomto tématu více. Ať už kvůli svému historickému významu, jeho dopadu na dnešní společnost nebo jeho vlivu na různé aspekty každodenního života, Megalopa upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a životního stylu. Od svých počátků až po svou relevanci dnes byl Megalopa předmětem studia a zájmu výzkumníků, akademiků i zvědavců. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Megalopa a také jeho důležitost a relevanci v aktuálním kontextu.
Megalopa je larva korýšů, resp. desetinožců (Decapoda). Vyvíjí se ze sekundární larvy desetinožců zvané zoea. Megalopa je již více podobná dospělci než zoea.
Složené (fasetové) oči jsou v poměru k tělu menší a hlavohruď je mohutnější než u zoey. Objevují se první klepítka a na končetinách jsou jasně rozeznatelné klouby. Ovšem má dobře vyvinutý a pohyblivý zadeček (abdomen), který není stočený pod hlavohruď jako u dospělců, u nichž je redukován a pevně stočen pod tělo.
Megalopa již neplave se zooplanktonem, ale drží se spíše u dna, především v mělkých vodách. Stává se součástí bentosu.
Po dokončení vývoje se larva přemění v juvenilního (mladého) desetinožce. Jako megalopa stráví živočich přibližně jednu třetinu doby potřebné k dokončení larválního vývoje.
K vývoji od vajíčka po dospělce: Například vývoj mořského kraba od vajíčka přes několik zoeových instarů a megalopu po juvenilního kraba trvá zpravidla jen několik týdnů.[1]