V tomto článku se bude téma Medlovický lom zabývat ze široké a podrobné perspektivy s cílem nabídnout čtenáři kompletní a aktualizovanou vizi tohoto zajímavého tématu. Budou analyzovány různé aspekty související s Medlovický lom, včetně jeho původu, vývoje, současného dopadu a možných budoucích perspektiv. Stejně tak budou prezentovány různé pohledy a názory odborníků v oboru, aby byla poskytnuta komplexní a obohacující vize Medlovický lom. Kromě toho budou prezentovány případové studie a konkrétní příklady, které dokládají relevanci a důležitost Medlovický lom v různých kontextech. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme poskytnout čtenáři úplné pochopení Medlovický lom, aby si mohl prohloubit své znalosti a získat širokou a podrobnou vizi tohoto zajímavého tématu.
![]() Medlovický lom | |
---|---|
IUCN kategorie III (Přírodní památka) | |
![]() Medlovický lom | |
Základní informace | |
Vyhlášení | 7. září 1997 |
Vyhlásil | Okresní úřad Uherské Hradiště |
Nadm. výška | 330–340 m n. m. |
Rozloha | 1,13 ha[1][2] |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Zlínský |
Okres | Uherské Hradiště |
Umístění | Medlovice |
Souřadnice | 49°3′2,88″ s. š., 17°15′48,6″ v. d. |
![]() ![]() Medlovický lom | |
Další informace | |
Kód | 1889 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Medlovický lom je přírodní památka na severozápadním okraji obce Medlovice v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji.
Předmětem ochrany je unikátní výskyt porcelanitu v lomové stěně. Stěna lomu, kde se v minulosti těžil místní porcelanit, je padesát metrů dlouhá a až pět metrů vysoká. Tato stěna představuje úplný profil výskytu porcelanitů, včetně kontaktních zón s nadložím a podložím.[3] Na dně lomu se nachází mělká tůňka, v niž se vyskytují některé druhy obojživelníků.
Přírodní památka leží na území Vážanské vrchoviny, geomorfologického podcelku Kyjovské pahorkatiny, v geomorfologickém okrsku Žádovická pahorkatina. Lom se nachází na okraji Chřibů v nadmořské výšce 314 až 326 m asi 300 metrů západně od okraje obce Medlovice.[3]
V této oblasti Středomoravských Karpat je paleogenní flyš tvořen několika silně zvrásněnými litostratigrafickými jednotkami. V mělkých okrajových depresích se zde v období tzv. pannonu před cca 11,5 milióny let usadily jíly se slojemi lignitu o mocnosti asi 1,5 m
Medlovické porcelanity, které vznikly vypálením původních jílů při vyhoření lignitové sloje, mají převážně výraznou cihlově červenou barvu různých odstínů, ale vyskytují se zde i porcelanity okrově hnědé, hnědé, fialové, modrošedě až nejsilněji vypálené světle šedé Porcelanity jsou v důsledku smršťování materiálu po vypálení rozpukané. Zároveň jsou však poměrně tvrdé, rozpadají se na ostrohranné úlomky o velikosti od několika centimetrů až 20 cm.[3]
První zmínka o medlovických porcelanitech pochází z roku 1884, kdy zde již probíhala drobná těžba suroviny, kterou místní nazývají červenka nebo červenice. Nový lom byl v místě dnešní přírodní památky otevřen až ve 20. století v období před 2. světovou válkou. Od padesátých do sedmdesátých let 20. století. využívalo vytěženou horninu zemědělské družstvo z Boršic u Buchlovic. Surovina se používala na zpevňování místních komunikací a pro stavební účely, medlovickým porcelanitem jsou vysypány i některé chodníky v zámeckém parku v Buchlovicích. Porcelanit se používal i jako dekorační materiál.[3] Těžba byla definitivně zastavena po vyhlášení přírodní památky v roce 1997.[4]
Přesto, že již v roce 1998 byl vjezd do lomu zahrazen závorou, neustále se opakují snahy místních obyvatel a vlastníků lomu o nelegální pokračování těžby, čímž je tato přírodní památka trvale ohrožována.[3]