V dnešním článku budeme hovořit o Markéta ze Ženevy, tématu, které v posledních letech nabylo značného významu. Markéta ze Ženevy je téma, které upoutalo pozornost odborníků a lidí všech věkových kategorií, protože jeho dopad se projevuje v různých aspektech každodenního života. V celém článku prozkoumáme různé aspekty související s Markéta ze Ženevy, od jeho historie a vývoje až po jeho vliv na současnou společnost. Kromě toho se ponoříme do jeho možných důsledků a budoucích výzev. Tento článek se snaží nabídnout komplexní pohled na Markéta ze Ženevy s cílem poskytnout čtenáři úplnější a aktuálnější pohled na toto fascinující téma.
Markéta ze Ženevy | |
---|---|
Savojská hraběnka | |
Nákres Markétiny pečeti | |
Doba vlády | 1195–1233 |
Úmrtí | 8. dubna 1257 |
Pohřbena | klášter Hautecombe |
Předchůdce | Beatrix z Viennois |
Nástupce | Anna Burgundská |
Manžel | Tomáš I. Savojský |
Potomci | Amadeus IV. Savojský Humbert Tomáš II. z Piemontu Aimone Vilém Savojský Bonifác Amadeus Petr II. Savojský Filip I. Savojský Bonifác Savojský Beatrix Savojská Alice Agáta Markéta Avita |
Otec | Vilém I. z Ženevy |
Matka | Beatrix z Faucigny |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Markéta ze Ženevy zvaná také Beatrix (zemřela 8. dubna 1257)[1] byla savojská hraběnka a paní z Piemontu.
Markéta byla dcerou císařem exkomunikovaného[2] hraběte Viléma ze Ženevy a jeho druhé manželky Beatrix z Faucigny. Roku 1196 byla provdána za mladého a bojovného[3] savojského hraběte Tomáše a dala mu početné potomstvo. Tomáš zemřel v pětapadesáti letech a byl pohřben v piemontském klášteře Sacra di San Michele.[4] Markéta jej přežila o více než dvacet let a byla pohřbena v Hautecombe.[1]
Savojská hraběnka | ||
---|---|---|
Předchůdce: Beatrix z Viennois |
1195–1233 Markéta ze Ženevy |
Nástupce: Anna Burgundská |