Marie z Montpellieru
V dnešním světě je Marie z Montpellieru tématem velkého významu a zájmu širokého spektra jednotlivců i skupin. Ať už díky svému vlivu na společnost, historickému významu nebo vlivu ve vědecké oblasti, Marie z Montpellieru je tématem, které nenechává nikoho lhostejným. V průběhu let toto téma vyvolalo nekonečné debaty a diskuse, stejně jako četné výzkumy a publikace, které přispěly k obohacení znalostí o něm. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Marie z Montpellieru a analyzujeme jeho důležitost v různých kontextech s cílem nabídnout komplexní a obohacující vizi tohoto působivého a zajímavého tématu.
| Marie z Montpellieru | |
|---|---|
| královna aragonská | |
 Marie s Petrem Aragonským na manželském loži | |
| Narození | 1182/1183 ? |
| Úmrtí | 18. dubna 1213 Řím |
| Manželé | Raymond Geoffrey z Marseille Bernard IV. z Comminges Petr II. Aragonský |
| Potomci | Matylda Petronila Sancha Jakub I. Aragonský |
| Dynastie | z Montpellieru |
| Otec | Vilém VIII. z Montpellieru |
| Matka | Eudokia Komnénovna |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie z Montpellieru (okcitánsky Maria de Montpelhièr, 1182/1183 ? – 18. dubna 1213, Řím) byla krátce aragonskou královnou.
Život
Marie se narodila jako dcera Viléma z Montpellieru a Eudokie, neteře byzantského císaře Manuela. Jako prvorozená měla dědické právo na otcův majetek a celý svůj život strávila prosazováním svého nároku proti nevlastnímu bratrovi.
Poprvé byla jako holčička provdána za postaršího pána Marseille a již roku 1192 ovdověla.[1] O pět let později se v prosinci 1197 v Montpellieru stala třetí manželkou hraběte Bernarda z Comminges a byla přinucena podepsat, že se vzdává svých práv na panství Montpellier. V manželství se narodily dvě dcery a roku 1201 následoval kvůli manželově bigamii rozvod. Marie se potřetí provdala 15. června 1204[2] za aragonského krále Petra. V této době také konečně získala kontrolu nad svým dědictvím. Králi porodila dceru Sanchu, která záhy zemřela a syna Jakuba a král přestal mít o manželství zájem. Zatoužil se oženit s jeruzalémskou královnou Marií z Montferratu a požádal o anulaci manželství.
Marie se odhodlala k cestě do Říma, kde chtěla ovlivnit výsledek rozhodnutí Svaté stolice. Papež Inocenc III., jehož byl Petr věrným stoupencem, v tomto případě nelenil a po několika letech zkoumání roku 1212[3] potvrdil kanonickou existenci manželství.[4]
Roku 1209 Marie ve své první závěti ustanovila templářský řád opatrovníkem jediného syna a druhou závěť sepsala již nemocná krátce před svou smrtí v Itálii roku 1213. Zde jmenovala i obě dcery s hrabětem z Comminges.[2] Montpellier a Aragonii po matčině i otcově smrti u Muretu zdědil Jakub.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
- ↑ http://fmg.ac
- ↑ a b http://fmg.ac
- ↑ NODL, Martin. Rituál rozvodu. In: Martin Wihoda. Stát, státnost a rituály přemyslovského věku. Brno: Matice moravská, 2006. ISBN 80-86488-37-3. Kapitola Rituál rozvodu, s. 125.
- ↑ Rituál rozvodu, str. 121
Literatura
- J. M. Lacarra, L. Gonzalez Anton, 'Les testaments de la reine Marie de Montpellier' in Annales du Midi vol. 90 (1978) pp. 105-120.
- M. Switten, 'Marie de Montpellier: la femme et le pouvoir en Occitanie au douzième siècle' in Actes du Premier Congrès International de l'Association d'Etudes Occitanes ed. P. T. Ricketts (London: Westfield College, 1987) pp. 485-491.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie z Montpellieru na Wikimedia Commons
| Paní z Montpellieru | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Vilém IX. |
1204–1213 Marie z Montpellieru |
Nástupce: Jakub I. |
| Aragonská královna | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Sancha Kastilská |
1204–1213 Marie z Montpellieru |
Nástupce: Eleonora Kastilská |
.svg)