Marie Kučerová (1900)

V dnešním světě se Marie Kučerová (1900) stal tématem rostoucího zájmu lidí všech věkových kategorií a společenských vrstev. Ať už mluvíme o Marie Kučerová (1900) na osobní, profesní nebo společenské úrovni, jeho důležitost a relevance jsou nepopiratelné. Od svého vzniku až po dnešní dopad byl Marie Kučerová (1900) předmětem debat, úvah a studií odborníků i nadšenců. V tomto článku prozkoumáme některé z nejrelevantnějších a aktuálních aspektů Marie Kučerová (1900) a také jeho vliv na náš každodenní život. Připravte se ponořit se do fascinujícího světa Marie Kučerová (1900)!

Marie Kučerová
Rodné jménoMarie Sedláková
Narození23. listopadu 1900
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí24. října 1942
koncentrační tábor Mauthausen
Německá říšeNěmecká říše Německá říše
Příčina úmrtípopravena zastřelením
BydlištěResslova 220/4, Plzeň
Povolánídámská krejčová
Domovské městoPlzeň
ChoťVojtěch Kučera (1891–1942)
DětiVěra Kučerová (1923–1942)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Kučerová, roz. Sedláková (23. listopadu 1900 Plzeň – 24. října 1942 koncentrační tábor Mauthausen) byla plzeňská podporovatelka výsadků Anthropoid, Silver A a Out Distance v rámci operace Canonbury.

Život

Marie Kučerová se narodila 23. listopadu 1900 v Plzni do rodiny Josefa Sedláka a Františky Sedlákové, rozené Machovcové. Byla vyučená dámská krejčová.[1] Dne 6. dubna 1922 se v arciděkanském kostele v Plzni vdala za Vojtěcha Kučeru a 15. června 1923 se manželům narodila dcera Věra Kučerová.[2] Byla členkou plzeňského Sokola. Rodina Kučerových bydlela v přízemním bytě v Plzni v Resslově ulici 220/4.

Odboj a pomoc parašutistům

Marie Kučerová se spolu se svým manželem zapojila do odbojového hnutí již v roce 1939. Její bratr Josef Sedlák (* 12. prosince 1898) s pomocí jejího manžela odvážel a ukrýval zbraně z plzeňských kasáren. Vojtěch Kučera byl napojen na protinacistickou organizaci Obrana národa (ON), na Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD)[1][3] a plzeňskou odbojovou skupinu "Vašek-Čeněk",[4] byl blízkým spolupracovníkem vrchního kriminálního inspektora Václava Krále, policejního inspektora Jana Bejbla a starosty obce Radobyčice Karla Baxy. Rodina Kučerových se rovněž znala s Aloisií Hrdličkovou[1] a rodinou Marie Moravcové z Prahy.[3]

Marie Kučerová s rodinou pomáhala při přípravách operace Canonbury. Během dubna 1942 poskytli Kučerovi ubytování parašutistům Janu Kubišovi, Adolfu Opálkovi, Josefu Valčíkovi a Karlu Čurdovi. Dcera Věra doprovázela se svou kamarádkou Marií Žilanovou parašutisty po městě a účastnila se průzkumu terénu pro rozdělání signálních ohňů.[5][6]

Po nezdaru celé operace se parašutisté přesunuli zpět do Prahy, kde 27. května 1942 Gabčík s Kubišem provedli útok na Reinharda Heydricha.

Zatčení, smrt

Po zradě Karla Čurdy 16. června 1942 začalo gestapo postupně zatýkat spolupracovníky a podporovatele parašutistů. Marie Kučerová s manželem a dcerou byli zatčeni již 17. června 1942. Z policejní vazby v Praze byli převezeni do Malé pevnosti Terezín a v nepřítomnosti dne 29. září 1942 odsouzeni stanným soudem k trestu smrti. Dne 22. října 1942 je čekal transport do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli dne 24. října 1942 popraveni zastřelením společně s desítkami dalších českých odbojářů a jejich rodinných příslušníků.

Připomínka

  • Její jméno (Kučerová Marie roz. Sedláková * 23. 11. 1900), jméno jejího manžela (Kučera Vojtěch * 23. 12. 1891) a dcery (Kučerová Věra * 15. 6. 1923) je uvedeno na pomníku při pravoslavném chrámu svatého Cyrila a Metoděje (adresa: Praha 2, Resslova 9a). Pomník byl odhalen 26. ledna 2011 a je součástí Národního památníku obětí heydrichiády.[7][8]
  • Její jméno, jméno manžela a dcery jsou uvedena na pamětní desce v Plzni, Resslova 202/4. Na desce je nápis: "V tomto domě žili obětaví členové odboje manželé Marie KUČEROVÁ, Vojtěch KUČERA a dcera Věra KUČEROVÁ. Poskytli pomoc výsadkům ANTHROPOID, SILVER A a OUT DISTANCE při operaci CANONBURY. Popraveni nacisty 24.10.1942 v Mauthausenu".[9]

Galerie

  • Manžel Vojtěch Kučera
    Manžel Vojtěch Kučera
  • Dcera Věra Kučerová
    Dcera Věra Kučerová
  • Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
    Pomník spolupracovníků parašutistů a jejich rodinných příslušníků na terase kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze
  • Pamětní deska na domě, kde Kučerovi bydleli – Resslova 202/4, Plzeň
    Pamětní deska na domě, kde Kučerovi bydleli – Resslova 202/4, Plzeň

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu. 2. opravené a doplněné vydání. vyd. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7, ISBN 978-80-7649-038-3. 
  2. ↑ Příběh rodiny Kučerových :: Mauthausen. mauthausen.webnode.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ a b ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Vydání první. vyd. Praha: Academia 1127 s. (Průvodce). ISBN 978-80-200-2614-9. 
  4. ↑ ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Vydání druhé rozšířené. vyd. Praha: Centrum české historie, o.p.s 374 s. ISBN 978-80-88162-22-3. 
  5. ↑ Místa Paměti národa. www.mistapametinaroda . . Dostupné online. 
  6. ↑ "Milá Máničko," napsal mladé dívce parašutista Kubiš čtrnáct dnů před atentátem. Aktuálně.cz . 2017-05-12 . Dostupné online. 
  7. ↑ Pomník Obětem 2. světové války - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 
  8. ↑ Pomník Obětem 2. světové války, Resslova 9a, terasa kostela sv. Cyrila a Metoděje. Encyklopedie Prahy 2 . 2019-07-20 . Dostupné online. 
  9. ↑ Pamětní deska rodina Kučerova - Spolek pro vojenská pietní místa. www.vets.cz . . Dostupné online. 

Literatura

  • JANÍK, Vlastislav; ČVANČARA, Jaroslav; LEDVINKA, Václav; ŠUSTEK, Vojtěch. Pamětní kniha: 294 hrdinů a obětí heydrichiády popravených v Mauthausenu - 2. opravené a doplněné vydání.. Brandýs nad Labem-Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ 381 s. ISBN 978-80-904878-5-7. 
  • ŠMEJKAL, Pavel. Protektorátem po stopách parašutistů: vojáci - odbojáři - památníky. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2614-9. 
  • ČVANČARA, Jaroslav. Anthropoid: příběh československých vlastenců. Praha 2021, Doplněné vydání.: Centrum české historie, o.p.s ISBN 978-80-88162-22-3. 
  • ŠMEJKAL, Pavel; PADEVĚT, Jiří. Anthropoid. Praha: Academia ISBN 978-80-200-2555-5.