V tomto článku se podíváme na fascinující život a dílo Marie Hejlová, postavy/tématu/datum, které zanechalo nesmazatelnou stopu v historii. V průběhu let byl Marie Hejlová předmětem obdivu a fascinace, jeho úspěchy a příspěvky významně ovlivnily různé oblasti. Od svých počátků až do současnosti byl Marie Hejlová předmětem studia a analýzy, jeho činy vyvolaly kontroverze a debaty, ale také inspiraci a obdiv. Prostřednictvím tohoto článku se ponoříme do života a odkazu Marie Hejlová, abychom lépe porozuměli jeho dopadu na dnešní svět.
| Marie Hejlová | |
|---|---|
| poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1960 | |
| poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1968 | |
| poslankyně Federál. shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1971 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 1. srpna 1924 (100 let) |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Marie Hejlová (1. srpna 1924 – ???[1]) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR a Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Ve volbách roku 1954 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Pardubice. Mandát obhájila ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Východočeský kraj, podílela se na projednání ústavy ČSSR v roce 1960) a volbách roku 1964. V parlamentu zasedala do konce funkčního období v roce 1968.[2][3][4] K roku 1954 se profesně uvádí jako členka JZD v obci Luková.[5]
Po federalizaci Československa usedla roku 1969 za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Lanškroun), kde setrvala do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1971.[6]