V tomto článku prozkoumáme dopad, který má Mandeb na různé aspekty společnosti. Od svého vzniku vyvolal Mandeb širokou škálu debat a kontroverzí, přičemž zanechal svou stopu v kultuře, technologii, politice a dalších oblastech. V průběhu let Mandeb prokázal svou schopnost ovlivňovat způsob, jakým žijeme, pracujeme a jak se chováme k ostatním. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme, jak Mandeb formoval svět, který dnes známe, a jaký může mít dopad v budoucnu.
Mandeb | |
---|---|
Maximální hloubka | 320 m |
Šířka | 26 km |
Zeměpisné souřadnice | 12°35′0″ s. š., 43°20′0″ v. d. |
Nadřazený celek | Indický oceán |
Sousední celky | Rudé moře, Adenský záliv |
Světadíl | Asie, Afrika |
Stát | ![]() ![]() |
Mandeb[1] či Báb-al-Mandab (arabsky مضيق باب المندب, Báb al-Mandab, česky Brána nářků) je průliv mezi Rudým mořem a Adenským zálivem, v překladu Brána slz (nářků). Průliv má šířku 26 km a hloubku 180 až 320 m. Jedná se o důležitou dopravní cestu, kterou musejí (kromě Suezského průplavu) proplouvat všechny lodě na své cestě mezi Středozemním mořem a Indickým oceánem.[2]
Vzdálenost Ras Menheli na arabské straně a Ras Siyan v Africe je přibližně 30 km. Průliv je rozdělen na dvě části ostrovem Perim. Východní část je známá pod jménem Bab Iskender a je 3 km široká a 30 m hluboká. Západní část Dact-el-Mayun má šířku přibližně 25 km a dosahuje hloubky 310 m. Nedaleko afrického pobřeží se nachází souostroví Sawabi sestávající ze sedmi ostrovů.
V roce 2008 oznámil saúdský podnikatel Tarek bin Ládin plán na vybudování 29 kilometrů dlouhého mostu přes úžinu.[3]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Bab-el-Mandeb na anglické Wikipedii.