Makak ásámský
V tomto článku se budeme věnovat tématu Makak ásámský z různých pohledů a úhlů s cílem poskytnout komplexní a úplný pohled na toto téma. Budeme analyzovat jeho dopad v různých kontextech, jeho vývoj v čase, stejně jako různé názory a postoje, které na věc existují. Makak ásámský je aktuální téma, které vzbuzuje velký zájem a diskuse, a proto je nezbytné se mu věnovat důsledně a vyčerpávajícím způsobem. Prostřednictvím tohoto článku se snažíme našim čtenářům nabídnout podrobnou a obohacující vizi Makak ásámský s cílem přispět k poznání a pochopení tohoto konkrétního tématu.
 Makak ásámský | |
|---|---|
 Makak ásámský | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | primáti (Primates) |
| Čeleď | kočkodanovití (Cercopithecidae) |
| Rod | makak (Macaca) |
| Binomické jméno | |
| Macaca assamensis McClelland, 1840 | |
 Rozšíření makaka medvědího (červeně) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Makak ásámský (Macaca assamensis) je úzkonosá opice z čeledi kočkodanovití (Cercopithecidae) a rodu makak (Macaca), která se vyskytuje v Asii. Popsal ji John McClelland roku 1840. Jde o téměř ohrožený druh, především kvůli ničení přirozeného prostředí a lovu. Jsou známy dva poddruhy.
Výskyt
Makak ásámský se vyskytuje v Asii. Najít ho lze v podhůří asijských hor, například v Himálaji, je rozšířen od Indie a Nepálu až po jihovýchodní Čínu a Vietnam. K životu dává přednost lesům, žije ve výškách od 300 do 3500 m n. m., obyčejně se vyskytuje ve výškách kolem 1000 m n. m. Noc tráví na útesech kolem řek, kde makaky neohrožují predátoři.[2]
Popis a chování
Makak ásámský měří zhruba 43–73 cm, hmotnost se odhaduje na 5–15 kg, samci bývají větší než samice. Délka ocasu je individuální, měří od 14 cm do 46 cm. Srst má zbarvení od tmavohnědé nebo tmavočervené až do žlutohnědé, přičemž přední část těla je obyčejně světlejší. Obličej neporůstá srst. Jídelníček těchto opic tvoří především rostlinná potrava, jako je ovoce, pojídají však také větší hmyz, loví ptáky, z hnízd vybírají ptačí vejce. Tlupu tvoří 10 až 15 opic, někdy lze najít i skupinu o 50 jedincích. Mladí samci po dosažení pohlavní dospělosti opouštějí tlupu, aby neohrožovali vůdčí místo alfasamce.[3][4] Postavení ve skupině si opice utužují přátelským probíráním srsti. Doba rozmnožování závisí na oblasti výskytu, zatímco v Nepálu se makakové rozmnožují v listopadu až prosinci, thajští makakové mají období říje kolem října až února. Samice připravenost k páření demonstrují pomocí zduřených sedacích partií. Po 158–170 dnech gravidity se samici narodí jediné mládě vážící asi 400 g.[3]
Ohrožení
Makak ásámský je dle Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) téměř ohrožený druh a jeho populace klesá. Nebezpečí představuje především ničení přirozeného prostředí a lov pro maso, sport nebo lékařský výzkum.
Makak ásámský je zapsán na seznam II CITES a chrání ho všechny státy, ve kterých se vyskytuje. Bylo zjištěno, že žije ve více než 40 chráněných oblastech jihovýchodní Asie.[5]
Poddruhy
Jsou uznány celkem 2 poddruhy:[6]
- Macaca assamensis assamensis, McClelland, 1839
- Macaca assamensis pelops, Hodgson, 1841
Odkazy
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. .
- ↑ El Macaco de Assam . damisela.com, Září 2013 . Dostupné online. (španělsky)
- ↑ a b Assam macaque . arkive.org . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-09. (anglicky)
- ↑ Горный резус . tepid.ru . Dostupné online. (rusky)
- ↑ Macaca assamensis . IUCN Red List of The Threatened Species . Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Makak ásámský . biolib.cz . Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu makak ásámský na Wikimedia Commons 
Taxon Macaca assamensis ve Wikidruzích
