Madridská konference

Dnes chceme mluvit o Madridská konference, tématu, které je v posledních letech stále aktuálnější. Od svého vzniku až po dopad na dnešní společnost byl Madridská konference předmětem mnoha studií a výzkumů, které se snaží pochopit jeho vliv na náš každodenní život. Od svých nejtechničtějších aspektů až po emocionální implikace je Madridská konference tématem, které vyvolalo zájem odborníků i fanoušků. V tomto článku budeme zkoumat různé aspekty Madridská konference, od jeho historie až po jeho dnešní roli, s cílem osvětlit tento fenomén a nabídnout komplexní pohled na jeho důležitost a relevanci v našem moderním světě.

Izraelsko-palestinský mírový proces

Izraelsko-palestinský mírový proces
  • Izrael a palestinská území
  • Strany
  • Dějiny mírového procesu
  • Sporné body
  • Mezinárodní zprostředkovatelé
  • Organizace spojených národů Evropská unie Rusko USA Liga arabských států Egypt
  • Další návrhy

Madridská konference byla třídenní mírová konference pořádaná ve španělském Madridu pod patronací Spojených států a Sovětského svazu.[1] Začala 30. října 1991 a zúčastnili se jí ministři zahraničí a čelní představitelé všech států Blízkého východu.[1] Jednalo se o raný pokus mezinárodního společenství o nastartování mírového procesu prostřednictvím vyjednávání Izraele, arabských zemí (Sýrie, Libanon, Jordánsko) a palestinských Arabů. Krátce po Válce v Zálivu zformuloval americký prezident George H. W. Bush a jeho ministr zahraničí James Baker rámec plánů, který spolu se Sovětským svazem rozšířili ve zvací dopis pro Izrael, Sýrii, Libanon, Jordánsko a palestinské Araby. Cílem konference bylo popostrčit bilaterální jednání mezi Izraelci a palestinskými Araby a stejně tak multilaterální jednání mezi Izraelem a jeho arabskými sousedy.[2]

I přesto, že samotná konference neměla bezprostředně žádný hmatatelný důsledek, do budoucna znamenala prolomení ledů a následující nová izraelská vláda Jicchaka Rabina tak měla lepší možnost pro jednání.[1] Jicchak Šamir, který byl v době konference izraelským premiérem zpětně přiznal, že žádné ze zmiňovaných ústupků nemyslel vážně a pokoušel se tak pouze získat čas.[1] Krátce po Madridské konference se mírový proces úplně zastavil,[3] a to až do následujících izraelských parlamentních voleb a do jmenování Rabinovy vlády v roce 1992.[4]

K prvním multilaterálním jednáním došlo již téhož roku v Moskvě a mnoha dalších evropských a blízkovýchodních městech.[2] Mezi řešené problémy patřili uprchlíci, zdroje vody, zbrojení, ekonomický rozvoj, atp.[2] Bilaterální jednání se konala hlavně ve Washingtonu a později tajně v Norsku.[2] Právě tato multilaterální jednání nakonec vedla k uzavření Mírové dohody z Osla.[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Madrid Conference of 1991 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d KRUPP, Michael. Sionismus a Stát Izrael. Praha: Vyšehrad, 1999. ISBN 80-7257-740-9. S. 186. Dále jen: Sionismus a Stát Izrael. 
  2. ↑ a b c d e ČEJKA, Marek. Izrael a Palestina – Minulost, současnost a směřování blízkovýchodního konfliktu. 2. vyd. Praha: Barrister & Principal, 2007. ISBN 978-80-87029-16-9. S. 184–185. 
  3. ↑ Sionismus a Stát Izrael. S. 187
  4. ↑ Sionismus a Stát Izrael. S. 190

Související články

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.