Madlena Wanklová

V tomto článku prozkoumáme téma Madlena Wanklová, které upoutalo pozornost různých oblastí studia a vyvolalo velký zájem jak na akademické půdě, tak ve společnosti obecně. Madlena Wanklová je již dlouho předmětem debat a diskuzí a jeho relevance je v posledních letech stále patrnější. Toto téma vzbudilo zájem výzkumníků, vědců, odborníků i laické veřejnosti díky svému dopadu na různé aspekty každodenního života. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Madlena Wanklová, analyzujeme jeho důsledky, historii, jeho vliv dnes a možné budoucí scénáře týkající se tohoto tématu.

Madlenka Wanklová
Madlenka Wanklová
Madlenka Wanklová
Narození20. července 1865 nebo 22. července 1865
Blansko
Úmrtí14. března 1922 (ve věku 56 let)
Brno
VzděláníVyšší dívčí škola v Praze
Povoláníetnografka, správce, kreslířka, muzeoložka, publicistka a kustod
RodičeJindřich Wankel
PříbuzníKarla Absolonová-Bufková, Lucie Bakešová a Vlasta Havelková (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Madlena Wanklová také Madlenka Wanklová (22. července 1865 Blansko – 14. března 1922 Brno) byla česká etnografka a autorka odborných článků o lidovém umění.[1] V Olomouci se zapojila do Vlasteneckého spolku muzejního. Aktivně pracovala i v rámci feministického hnutí. Přispívala do časopisů a byla členkou ženských spolků. Pracovala jako kustodka Zemského muzea v Brně, kde založila národopisné oddělení.

Životopis

Madlenka, křtěná Maria Magdalena Leopoldine[2] se narodila do česko-německé rodiny lékaře a vědce Jindřich Wankla. Maminka byla Němka, ale doma se mluvilo česky i německy. Jako většina vzdělaných rodin, také rodina Wanklova se zapojila do vlasteneckého hnutí.

Narodila se jako jedno z dvojčat, její sestra Leopoldine Maria Magdalena týden po narození zemřela. Byla vychovávána, stejně jako její sestry Karla, Lucie a Vlasta, s důrazem na vzdělání a morálku. Maminka Eliška Wanklová, rozená Šímová získala na svou dobu kvalitní vzdělání, vedla lékárnu a pomáhala svému muži při vědecké práci. Své znalosti a zkušenosti předávala dcerám.[3] Stejně jako sestry Madlenka absolvovala základní školu v Blansku a poté Vyšší dívčí školu v Praze.[1] Již v mládí u ní bylo zřejmé malířské nadání, které později využila při kreslení ornamentů.

Společně se sestrami měla Madlenka možnost doprovázet otce na archeologické kongresy do Vídně, Moskvy, Oděsy a dalších měst. Tak získávaly kontakty i praktické zkušenosti pro svoji budoucí odbornou a vědeckou práci. V Blansku se dívky také setkávaly s vědeckými přáteli svého otce. Od roce 1883 žila Madlenka s rodiči v Olomouci. V témže roce zde byl založen Vlastenecký spolek muzejní. Mezi jeho zakladatele patřil i její otec Jindřich Wankel. Také ženy se aktivně zapojily do budování národního obrození v Olomouci, patřila mezi ně nejen její matka, ale i ona a její sestry.[4] V tomto období sbírala staré národní výšivky a ornamenty. V rámci Vlasteneckého spolku muzejního v Olomouci vydala tři sešity Moravských ornamentů.

Cestovala po Hané a Valašsku. Též kreslila zdobený nábytek, především opěradla židlí. V roce 1895 byla zvolena do hlavního výboru zařizovacího odboru Národopisné výstavy českoslovanské v Praze jako uznání za svoji práci. Aktivně se účastnila realizace Moravského dne na výstavě.[5]

Po smrti otce, v roce 1897 se s matkou přestěhovala k sestře Vlastě do Prahy. Zde pracovala v Národopisném muzeu. Třídila exponáty, věnovala se výšivkám a keramice. Účastnila se instalací národopisných výstav nejen v Československu, ale i v zahraničí. Patřila mezi spolupracovnice družstva Zádruha. V Praze se také „potkala“ s feministickým hnutím. Stala se členkou Ústředního spolku českých žen. Přispívala například do časopisu Ženský svět. Psala články věnované folklórním tradicím, ale i říkadla pro děti.[6] Aktivně se zapojila do práce ženských spolků.

V roce 1914 se přestěhovala do Brna a stala se kustodkou Zemského muzea. Organizovala národopisné oddělení a stala se jeho zakladatelkou. Věnovala se především lidovému textilu.

V Brně bydlela u sestry Lucie. Nikdy se neprovdala. Zemřela 14. března 1922.[7]

Dílo

  • Moravské ornamenty. Olomouc, Vlastenecký musejní spolek, 1888.
  • Moravské ornamenty II. Olomouc, Vlastenecký musejní spolek, 1890.
  • Moravský ornament rostlinný. Brno, Dámský národopisný odbor, 1904.[8]

Reference

  1. ↑ a b Madlena Wanklová - Profil osobnosti. encyklopedie.brna.cz . . Dostupné online. 
  2. ↑ Matriky - ACTA PUBLICA. www.mza.cz . . Dostupné online. 
  3. ↑ MLEJNKOVÁ, Michaela. MUDr. Jaroslav Bakeš – zakladatel Masarykova onkologického ústavu . Ročníková práce. Gymnázium Židlochovice, 2009 – 2010 . Konzultanti práce: PhDr. Gustav Novotný, CSc., Mgr. Danuše Švarzbergerová. Dostupné online. 
  4. ↑ Ženské hnutí v Olomouci na konci 19. století. Ostrov Olomouc . 2018-09-19 . Dostupné online. 
  5. ↑ Český hudební slovník. www.ceskyhudebnislovnik.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2023-03-02. 
  6. ↑ BAREŠOVÁ, Kateřina. Analýza periodika Ženský svět. 2018 . Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Bakalářská práce. Dostupné online.
  7. ↑ KULAVIAKOVÁ, Dagmar. Příběh ženské emancipace v rodině Jindřicha Wankla. 2008 . Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií. Dostupné online.
  8. ↑ Digitální knihovna Kramerius. www.digitalniknihovna.cz . . Dostupné online. 

Související články

Literatura

  • POSPÍŠIL, František, Madlenka Wanklová. Životopisný náčrt se zřetelem k práci národopisné. Brno: 1923.
  • KLADIVO, Berthold, ed. Zlatá rodina. V Blansku: Masarykova měšťanská škola, 1936. 88 s.
  • KOSTRHUN, Petr. S nevšední pílí a láskou první ženy moravské archeologie. Dějiny a současnost. Roč. 39, (2017), č. 3, s. 14-17.
  • BEDNÁŘOVÁ, Věra, Wanklovy dcery. Vlastivědná ročenka okresního archivu Blansko, 1972.
  • DOLEŽALOVÁ, Kateřina, První ženy moravské archeologie. Studia archaeologica Brunensia. Roč. 18, (2013), č. 2, s. 63-78.
  • Stránky z historie. Čtyři dcery Dr. Jindřicha Wankla. Zpravodaj města Blanska, 1992, č. 4, s. 3-5.

Externí odkazy