Městská knihovna v Chebu

V dnešním světě získal Městská knihovna v Chebu zvláštní význam v různých oblastech společnosti. Ať už v politice, ekonomice, technologii, kultuře nebo každodenním životě, Městská knihovna v Chebu se stal opakujícím se a působivým tématem konverzace. Jeho důsledky a dopady vyvolaly debaty, analýzy a výzkumy, které se snaží pochopit jeho význam a rozsah. Z různých úhlů pohledu ovlivnil Městská knihovna v Chebu rozhodování a způsob, jakým spolu lidé interagují. V tomto článku prozkoumáme dopad Městská knihovna v Chebu a jak utváří naši současnou realitu.

Městská knihovna v Chebu
Městská knihovna v Chebu je na území České republiky nejstarší knihovnou působící v původní novostavbě veřejné knihovny
Městská knihovna v Chebu je na území České republiky nejstarší knihovnou působící v původní novostavbě veřejné knihovny
Logo knihovny
StátČeskoČesko Česko
PolohaObrněné brigády 615/1, Cheb, 350 37, Česko (Kreuzingerova lidová knihovna)
Souřadnice50°4′39,61″ s. š., 12°21′59,11″ v. d.
Další informace
Webové stránkywww.knih-cheb.cz
SiglaCHG001
IČO00074250 (VR)
Kód památky103839 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městská knihovna v Chebu je dnes nejstarší veřejnou knihovnou na území České republiky, která již byla vystavěna jako veřejná a ve svých původních prostorách nadále působí.[1] Její budova je kulturní památka, významný doklad chebské secesní architektury.[2]

Historie

Veřejná knihovna Dominika Kreuzingera na kolorované pohlednici z roku 1920. V pozadí dnes již neexistující chebská synagoga.

První veřejná knihovna na území českých zemí byla postavena roku 1892 ve Svitavách (od roku 1969 slouží tento objekt jinému účelu),[3] druhá se budovala v letech 1909–1910 v Chebu. Vznikla díky velkorysému odkazu chebského rodáka Ing. Dominika Kreuzingera,[4] majitele místních strojíren, radního a alpinisty, který zemřel v italském Arcu v pouhých 47 letech. Pro její výstavbu bylo zvoleno místo vedle středověkého opevnění (dnes ulice Obrněné brigády 615/1), v reprezentativní lokalitě s divadlem. Práce vedl podle plánů teplického architekta Maxe Loose stavitel Franz Kraus z Chebu.[5] Slavnostně zahajovala 12. února 1911. Jako česká veřejná knihovna se pak po druhé světové válce otevírala 28. října 1946.

Knihovna nesla ve své historii jméno svého mecenáše Dominika Kreuzingera i Ladislava Zápotockého. Měnila se také její působnost – z městské knihovny na okresní, či krajskou.[6] Od roku 2003 je příspěvkovou organizací města Chebu.

Rekonstrukce a rozšíření knihovny

Kapacita historické budovy, přes existenci druhého objektu knihovny v nedalekém sousedství (ulice Obrněné brigády 572/18), již ovšem potřebám instituce 21. století nevyhovuje, připravuje se proto její rozšíření. Projekt ateliéru A69 architekti,[7] který v soutěži Stavby Karlovarského kraje 2015[8] vyhrál u odborné poroty i veřejnosti, řeší s ohledem na památkově chráněné prostředí jak vybudování unikátní, ´neviditelné´ přístavby v bývalém hradebním příkopu, tak rekonstrukci interiérů unikátní knihovny.

Zájem veřejnosti o stavbu je nebývalý, v roce 2017 ji v podpisové akci podpořilo během dvou měsíců na 8 tisíc lidí.[9] Od roku 2018 je rozšíření knihovny mezi klíčovými investicemi města.[10]

Vzdělávací, kulturní a komunitní centrum

Knihovna v Chebu je veřejnou knihovnou s univerzálním knihovním fondem. Krajskou knihovnou Karlovy Vary je také pověřena regionálními funkcemi - nabízí pomoc městským a obecním knihovnám na území okresu Cheb. Poskytuje komplexní knihovnické a informační služby[11] včetně rozvozu výpůjček starším a zdravotně postiženým čtenářům. Působí v domovech pro seniory a ve škole na Zlatém vrchu, kde má pobočku oddělení pro děti. Obsluhuje bibliobox a dvě knihobudky ve městě. Knihovna pořádá vzdělávací, kulturní a další pořady pro děti a dospělé, které přitahují i neregistrované čtenáře. Po rozšíření prostor bude možné další její aktivity v roli komunitního centra ve městě ještě posílit.

Statistika

Před požárem

K 31. 12. 2021 měla knihovna 147 168 knihovních jednotek a 2 702 registrovaných čtenářů (z toho 622 dětí do 15 let). V roce 2021, covidovém, evidovala 140 332 výpůjček, 148 akcí pro veřejnost a 104 171 návštěvníků.[12]

Po požáru

V září 2022 byla knihovna postižena požárem. Po tomto požáru muselo být zlikvidováno 76 tisíc knih. Pouze 420 nejvzácnějších knih (vytištěných před rokem 1945) bylo odborně ošetřeno. Na konci roku 2024 měla knihovna ve svém fondu 121 803 knihových jednotek. Celkem bylo v průběhu tohoto roku provedeno 139 988 výpůjček. Knihovna měla 2 410 registrovaných čtenářů, z toho 875 dětí do 15 let.[13]

Galerie

  • Hlavní vstup do hlavní budovy
    Hlavní vstup do hlavní budovy
  • Detail plastiky na fasádě hlavní budovy
    Detail plastiky na fasádě hlavní budovy
  • Pohled na budovu ze směru od divadla Cheb
    Pohled na budovu ze směru od divadla Cheb

Odkazy

Reference

  1. ↑ DOUCHOVÁ, Clotilda. Budova knihovny v Chebu z roku 1911. Cheb: vlastním nákladem, 2012. 6 s. (rukopis)
  2. ↑ Ústřední seznam kulturních památek. Kreuzingerova lidová knihovna . . Dostupné online. 
  3. ↑ Webové stránky Městské knihovny ve Svitavách . . Dostupné online. 
  4. ↑ Encyklopedie města Cheb. Ing. Dominik Kreuzinger . . Dostupné online. 
  5. ↑ Encyklopedie města Cheb. Knihovna . . Dostupné online. 
  6. ↑ Webové stránky Městské knihovny v Chebu . . Dostupné online. 
  7. ↑ A69 architekti. Knihovna Cheb . . Dostupné online. 
  8. ↑ Stavby Karlovarského kraje 2015. Projekt přístavby knihovny Cheb . . Dostupné online. 
  9. ↑ Chebský deník o podpisové akci . . Dostupné online. 
  10. ↑ Programové prohlášení nové koalice . . Dostupné online. 
  11. ↑ Knihovní zákon č. 257/2001 . . Dostupné online. 
  12. ↑ Výroční zpráva 2021 . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  13. ↑ Výroční zpráva 2024 . . Dostupné online. 

Externí odkazy