V dnešním světě je Mária Sziglová-Winklerová problém, který ve společnosti získal velký význam. Již léta je předmětem debat a diskuzí mezi odborníky i prostými lidmi. Jeho vliv se rozšířil do mnoha aspektů každodenního života a ovlivnil vše od ekonomiky po politiku, kulturu a technologie. Je to téma, které vzbuzuje protichůdné vášně a názory a vyvolalo velký zájem veřejnosti. V tomto článku důkladně prozkoumáme Mária Sziglová-Winklerová a jeho dopad na dnešní společnost, analyzujeme jeho příčiny, důsledky a možná řešení.
| Mária Sziglová-Winklerová | |
|---|---|
| poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1957 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSS (KSČ) |
| Narození | 10. ledna 1930 (95 let) |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Mária Sziglová-Winklerová, též Szigl Mária (10. ledna 1930 – ???[1]), byla československá politička maďarské národnosti za Komunistickou stranu Slovenska a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR.
Ve volbách roku 1954 byla zvolena za KSS do Národního shromáždění ve volebním obvodu Šamorín-Dunajská Streda. V Národním shromáždění zasedala března 1957, kdy rezignovala a místo ní nastoupila Zdenka Fehérová.[2][3]
Patřila mezi devět reprezentantů maďarské národnostní menšiny na Slovensku zvolených do Národního shromáždění roku 1954. Původně pracovala jako služebná, později zemědělská dělnice. V roce 1953 získala Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu, v roce 1954 jí bylo uděleno další státní vyznamenání. K roku 1954 se profesně uvádí jako agronomka na státním statku v obci Štvrtok a členka KNV. V letech 1955-1957 působila rovněž jako členka Ústředního výboru Slovenského svazu mládeže. Z této funkce byla ovšem pro „neplnění povinností“ v prosinci 1957 odvolána. I o poslanecký mandát přišla oficiálně kvůli zanedbávání svých povinností.[4][5][6][7]