Lyrorožec

V dnešním světě je Lyrorožec tématem, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě. Od svého vzniku je Lyrorožec předmětem debat, analýz a studií odborníků v různých oblastech. Jeho dopad na společnost, ekonomiku, politiku a kulturu z něj činí téma univerzálního významu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lyrorožec, od jeho původu až po jeho vliv na každodenní životy lidí. Prostřednictvím vyčerpávající analýzy se pokusíme objasnit různé aspekty, které dělají z Lyrorožec téma hodné studia a zájmu.

Lyrorožec (neplatně popsán jako Pseudonovibos spiralis, také kting voar, kting sipuoh či ling) je savec z čeledi turovitých, který se údajně vyskytuje či vyskytoval v jihovýchodní Asii, konkrétně v Kambodži a ve Vietnamu. Skutečná existence tohoto druhu je však sporná.[1][2]

Objev a vzhled

Lyrorožec byl vědecky popsán v roce 1994 na základě rohů nalezených na tržišti ve vietnamském Ho Či Minově Městě. Jeho rodové jméno odráží domnělou podobnost s jiným málo známým asijským turem kuprejem (Bos sauveli, syn. Novibos sauveli), druhové jméno odkazuje na spirálovitý tvar rohů. Později bylo na asijských tržnicích či v muzejních sbírkách nalezeno ještě několik dalších rohů – v několika případech i s kostěnými násadci. Podoba zbytku těla je známá pouze z vyobrazení v čínském rukopise San Sui Tu Hui z roku 1607, kde se mimo jiné píše, že jeho rohy mají schopnost odhánět hady a chránit tak před hadím uštknutím. Z této pověry vycházej i domorodá jména lyrorožce kting voar a kting sipuoh. Za tímto účelem jsou také prodávány na tržnicích.[3]

Zařazení a identita

Údajná fotografie lyrorožce kolující po internetu. Pravděpodobně jde o kozu domácí

O zjištění fylogenetické pozice lyrorožce se pomocí analýzy DNA pokusilo několik vědeckých týmů. Výsledky týmu A. Hassanina z roku 2001 a vzápětí i dalších autorů však ukázaly, že holotyp i další známé rohy lyrorožce patří turu domácímu (Bos taurus). Na základě toho lze předpokládat, že kravské rohy byly za vysoké teploty uměle tvarovány do podoby rohů lyrorožce, aby byla uspokojena poptávka po jejich údajných magických schopnostech ze strany místních. Zůstává však otázkou, zda je lyrorožec výhradně mytickým zvířetem, nebo jde o skutečně existujícího tura, jehož rohy se padělatelé snaží napodobit, protože je druh v přírodě již velmi vzácný či vyhynul.[1][4][5]

Na hledání lyrorožce v přírodě se podílela také česká expedice s účastí filmaře Jana Hoška a zoologa Ivana Horáčka, které se povedlo nalézt jeden pár údajných rohů lyrorožce instalovaný snad na části lebky kupreje. Jeden pár rohů je také ve vlastnictví pražského Národního muzea.[1]

Existuje také jedna údajná fotografie lyrorožce, pravděpodobně jde však o upravený snímek kozy domácí (Capra domestica).[6]

Odkazy

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu lyrorožec na Wikimedia Commons

Reference

  1. ↑ a b c HOŠEK, Jan. Saola, aneb, Největší zoologické objevy posledních let. Praha: Scientia, 2007. ISBN 978-80-86960-27-2.
  2. ↑ https://ziva.avcr.cz/2003-3/tajemni-asijsti-kopytnici-lyrorozec-a-kuprej.html
  3. ↑ Peter, W.P., Feiler, A., 1994a. Horns of an unknown bovid species from Vietnam (Mammalia: Ruminantia). Faun. Abh. Mus. Tierkd. Dresden 19, 247–253.
  4. ↑ https://sever.rozhlas.cz/spatne-zpravy-o-lyrorozci-6871151
  5. ↑ Hassanin, A., Seveau, A., Thomas, H., Bocherens, H., Billiou, D. and Nguyen, B.X. 2001. Evidence from DNA that the mysterious 'linh duong' (Pseudonovibos spiralis) is not a new bovid. Comptes Rendus de l'Académie des Sciences Série III Sciences de la Vie 324: 71–80
  6. ↑ SHUKER, Dr Karl. HOLY GOAT! – IT'S PSEUDONOVIBOS! . 2019-02-22 . Dostupné online.