V dnešním světě je Luxmetr téma, které vyvolává velký zájem a debatu. Tato problematika zaujala široké spektrum společnosti, od akademiků a odborníků v oboru až po běžné lidi, kteří chtějí tomuto fenoménu lépe porozumět. Jeho dopad se rozšiřuje do mnoha oblastí, jako je ekonomika, politika, kultura a každodenní život. V tomto článku prozkoumáme různé pohledy a přístupy související s Luxmetr s cílem osvětlit jeho význam dnes a jeho potenciální vliv v budoucnosti.
Luxmetr je měřicí přístroj k měření osvětlenosti.
Luxmetry se skládají z přijímače s fotočlánkem a z měřicího a vyhodnocovacího systému. Konstrukce luxmetrů bývá různá a souvisí s metodou měření fotoproudu a principem samotného fotočlánku. Obvykle je měřen fotoproud vhodným obvodem s operačním zesilovačem.
Technickým zdokonalováním fotometru se zabýval rakouský chemik a vynálezce Josef Maria Eder. Pokoušel se do vývoje fotografických procesů zavádět vědecké metody. Zvláště využíval metody spektroskopie a vymyslel několik nových nástrojů včetně "Eder-Hechtova neutrálního klínového fotometru" (s Walterem Hechtem (1896 - 1960)) Jeho dalším vynálezem byl "rtuťovo oxalátový[1] fotometr", což byl chemický fotometr pro měření intenzity UV záření. Poté, co bylo zveřejněno působení rentgenových paprsků na filmový materiál, začal Eder pracovat na výzkumu vylepšení citlivosti fotografického materiálu na rentgen.[2] V roce 1895 získal Liebenovu cenu[3] a v roce 1930 se stal členem Rakouské akademie věd. Eder založil Institut pro fotografii a reprodukční techniky (dnes Höhere Graphische Bundes- Lehr- und Versuchsanstalt).[4][5][6]
Podle stupně přesnosti se luxmetry dělí na: