V dnešním světě je význam Luna (nosná raketa) zřejmý ve všech oblastech života. Ať už ve světě obchodu, politiky, vědy nebo kultury, Luna (nosná raketa) hraje klíčovou roli ve způsobu interakce lidí, vzájemného informování a rozhodování. Proto je nezbytné plně porozumět dopadu, který má Luna (nosná raketa) na naši společnost, a také možným důsledkům, které by jeho vliv mohl mít v budoucnu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty a perspektivy související s Luna (nosná raketa) s cílem poskytnout přehled a vhled do jeho významu v dnešním světě.
Luna (8K72) | |
---|---|
Země původu | ![]() |
Rodina raket | R-7 |
Výrobce | CSKB-Progress |
Rozměry | |
Výška | 30,84 metrů |
Průměr | 11,2 metru |
Hmotnost | 277 tun |
Nosnost | |
na LEO | 4000 kg |
na GTO | 280 kg na dráhu k Měsíci |
Historie startů | |
Status | vyřazena |
Kosmodrom | Bajkonur |
Celkem startů | 9 |
Úspěšné starty | 3 |
Selhání | 6 |
První start | 23. září 1958 |
Poslední start | 19. dubna 1960 |
První stupeň – Bloky B, V, G, D | |
Motor | 4x RD-107 |
Tah | 990 kN |
Specifický impuls | 312 sekund |
Doba zážehu | 120 sekund |
Palivo | LOX/kerosin (T-1) |
Druhý stupeň – Blok A | |
Motor | RD-108 |
Tah | 936,5 kN |
Specifický impuls | 315 sekund |
Doba zážehu | 320 sekund |
Palivo | LOX/kerosin (T-1) |
Třetí stupeň – Blok E | |
Motor | RD-0105 |
Tah | 49 kN |
Specifický impuls | 316 sekund |
Doba zážehu | 440 sekund |
Palivo | LOX/kerosin (T-1) |
Luna (také Vostok-L) byl název jedné z variant nosných raket odvozených od rakety R-7. Index GRAU rakety byl 8K72. Stejně jako u ostatních sovětských nosných raket je název Luna názvem prvého (a jediného) užitečného zatížení. S Lunou bylo v letech 1958 – 1960 provedeno devět startů, z toho pouze tři úspěšné. Roku 1960 byla nahrazena jinou raketou rodiny R-7, raketou Molnija s podstatně vyšší nosností.
Raketa Luna byla v podstatě raketou R-7 s přidaným třetím stupněm (blokem E). Cílem úpravy bylo získat nosič schopný vynést sondu k Měsíci. Blok E, vyvinutý pro raketu Luna byl schopen vyvést z oběžné dráhy na dráhu k Měsíci sondu o hmotnosti 280 kg. Nový motor pro blok E – RD-0105 byl vyvinut ve spolupráci konstrukčních kanceláří OKB-1 a OKB-154, vyráběn ve voroněžském závodu při OKB-154.[1] Byl to první sovětský motor schopný zážehu v prostředí beztíže.
Při prvních startech v červenci – prosinci 1958 se v důsledku vibrací rakety rozpadaly ve 102 až 104 sekundě letu. Úspěšný start se podařil až po instalaci hydraulických tlumičů. Přesto raketa spolehlivostí nijak nevynikala.
Výrobní číslo | Užitečné zatížení | Datum startu | Index COSPARu | Popis letu |
---|---|---|---|---|
B1-3 | E-1 č.1 | 23. září 1958 | - | Havárie rakety. |
B1-4 | E-1 č.2 | 11. října 1958 | - | Havárie rakety. |
B1-5 | E-1 č.3 | 4. prosince 1958 | - | Havárie rakety. |
B1-6 | E-1 č.4 (Luna 1) |
2. ledna 1959 | 1959-012A | Navedení sondy na dráhu k Měsíci, sonda Měsíc ale minula. |
I1-7 | E-1A č.5 | 18. června 1959 | - | Havárie rakety. |
I1-7B | E-1A č.6 (Luna 2) |
12. září 1959 | 1959-014A | Úspěšný zásah Měsíce. |
I1-8 | E-2A č.1 (Luna 3) |
4. října 1959 | 1959-008A | Sonda pořídila první fotografie odvrácené strany Měsíce. |
L1-9 | E-3 č.1 | 15. dubna 1960 | - | Havárie rakety. |
L1-9A | E-3 č.2 | 19. dubna 1960 | - | Havárie rakety. |