Luleč (nádraží)

V tomto článku prozkoumáme Luleč (nádraží) a jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Luleč (nádraží) je předmětem zájmu a debat již dlouhou dobu a jeho vliv sahá do více oblastí, od politiky po populární kulturu. Ponoříme se do různých aspektů, které činí Luleč (nádraží) relevantním a zajímavým tématem, a analyzujeme, jak se vyvíjel v průběhu času. Od jeho původu až po současnou relevanci se ponoříme do kompletní analýzy Luleč (nádraží) a jeho významu v naší společnosti.

Luleč
Chybí zde svobodný obrázek
StátČeskoČesko Česko
KrajJihomoravský
ObecNemojany
Souřadnice49°14′54,86″ s. š., 16°55′22,86″ v. d.
Luleč
Luleč
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice348151[1]
TraťBrno–Přerov
Nadmořská výška285[1] m n. m.
V provozu od1873
Zabezpečovací zařízeníTEST 14[2]
Nástupiště (nástupní hrany)2 (2)[1]
Prodej jízdenekNe
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Luleč je železniční stanice v katastrálním území Nemojany v okrese Vyškov v Jihomoravském kraji. Leží v km 40,365[1] jednokolejné elektrizované trati Brno–Přerov (25 kV 50 Hz AC) mezi železničními stanicemi Komořany u Vyškova a Vyškov na Moravě.

Historie

Stanice byla vybudována v roce 1873 na trati Moravsko-slezské severní dráhy (sesterská společnost Severní dráhy císaře Ferdinanda, KFNB) spojující Brno a Přerov, kde se trať napojovala na existující železnici do Ostravy a Krakova. Pravidelný provoz mezi Brnem a Přerovem byl zahájen 30. srpna 1869. Po zestátnění KFNB včetně Moravsko-slezské zemské dráhy k 1. lednu 1906 pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Původní železniční zastávka byla zřízena v roce 1873 v katastrálním území obce Nemojany pod názvem Lultsch.[3][1] V roce 1893 byla zastávka změněna na stanici a od roku 1918 nese jméno Luleč.[1]

Na konci druhé světové války byly provedeny letecké nálety na stanici letectvem Rudé armády. Dne 21. dubna byla zasažena výpravna a obec. Při náletu zemřely tři osoby. Dne 25. dubna 1945 byl proveden další nálet na muniční vlak německé armády, který stál ve stanici. Vlak byl zničen a při výbuchu munice nebyly oběti z řad civilního obyvatelstva.[3]

Elektrizace trati byla provedena v letech 1994–1996.[4]

V dlouhodobém horizontu je počítáno s modernizací trati na rychlost až 200 km/h jakožto součást železničního koridoru Praha – Brno – Ostrava.[5][6]

Popis

Ve stanici se nachází dvě úrovňová nekrytá nástupiště, k příchodu k vlakům slouží přechody přes kolejiště.[5][7] Stanice je zabezpečena reléovým staničním zabezpečovacím zařízením TEST 14.[2]

Výpravní budova

V roce 1893 byla ve stanici postavena výpravní budova podle typizovaného plánu jehož autorem byl architekt Anton Dachler. Výpravna byla přízemní budova s kolmými postranními křídly postavena z režného cihlového zdiva kryta sedlovými střechami. V roce 1898 byla výpravna zvětšena o přízemní přístavbu a v roce 1936 o stavědlo.[8][9]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e f Luleč (žst). www.atlasdrah.net . . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Modernizace trati Brno – Přerov, 2. stavba Blažovice – Vyškov. S. 8. zdopravy.cz . Květen 2020 . S. 8. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Nálet na železniční stanici Luleč. VLAKY.NET . . Dostupné online. 
  4. ↑ Z Brna do Přerova se jezdí už 150 let. zeleznicar.cd.cz . . Dostupné online. 
  5. ↑ a b Modernizace trati Brno - Přerov, 2. stavba, Blažovice - Vyškov. www.stavby.szdc.cz . Správa železniční dopravní cesty, 2019-11-12 . Dostupné online. 
  6. ↑ HRABAL, Michal. Železniční trať mezi Brnem a Vyškovem: vzniknou tři tunely i nové zastávky. Vyškovský deník. 2023-08-08. Dostupné online . 
  7. ↑ Popis a hodnocení nádražní Luleč . 2020-05-07 . Dostupné online. 
  8. ↑ BOROVCOVÁ, Alena. Z Vídně na sever : dvě páteřní železniční tratě České republiky. 1. vyd. Ostrava: Národní památkový ústav, Územní odborné pracoviště v Ostravě, 2017. 208 s. ISBN 9788085034974, ISBN 8085034972. OCLC 1035451828 S. 144. 
  9. ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraží 1. díl. 1. vyd. Litoměřice: Vydavatelství dopravní literatury, 2003. 164 s. ISBN 80-902706-8-9. S. 135. 

Externí odkazy

Železniční trať Brno–Přerov