V dnešním světě se Ludvík XVIII. stalo tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí. V průběhu historie hrál Ludvík XVIII. zásadní roli v mnoha aspektech společnosti, kultury a každodenního života. Od svého dopadu na ekonomiku až po jeho vliv na politiku a technologie zůstává Ludvík XVIII. tématem neustálých diskusí a úvah. V tomto článku prozkoumáme důležitost a dopad Ludvík XVIII. v různých kontextech a také současné a budoucí trendy související s tímto tématem.
Ludvík XVIII. | |
---|---|
král Francie a Navarry | |
Doba vlády | de iure 8. červen 1795 – 16. září 1824 de facto 6. duben 1814 – 20. březen 1815, 8. červenec 1815 – 16. září 1824 |
Korunovace | neproběhla |
Úplné jméno | Ludvík Stanislas Xaver Francouzský |
Tituly | Hrabě z Provence (1755-95) Vévoda z Anjou (1771-95) Vévoda z Vendôme (1771-1789) |
Narození | 17. listopad 1755 palác ve Versailles |
Úmrtí | 16. září 1824 (68) Paříž |
Pohřben | Bazilika Saint-Denis, Paříž |
Předchůdce | de jure Ludvík XVII. de facto Napoleon I. |
Nástupce | Karel X. |
Manželka | Marie Josefína Savojská |
Potomci | žádní |
Rod | Kapetovci |
Dynastie | Bourboni |
Otec | Ludvík Ferdinand Bourbonský |
Matka | Marie Josefa Saská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík XVIII. (17. listopadu 1755 – 16. září 1824) známý jako Vytoužený (francouzsky le Désiré),[1][2] byl francouzským králem v letech 1814 až 1824, s výjimkou krátkého přerušení během sta dnů v roce 1815. Strávil dvacet tři let v exilu: během francouzské Revoluce a prvního francouzského císařství (1804–1814) a během sta dnů. Byl francouzský král, vnuk Ludvíka XV., bratr popraveného Ludvíka XVI. a svého nástupce Karla X., příslušník královského rodu Bourbonů, a 43. velmistr Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského.
Vyrůstal ve Versailles na dvoře Ludvíka XV. ve stínu svého staršího bratra, následníka trůnu (dauphina) Ludvíka XVI. Po narození dostal titul vévoda z Provence a po smrti svého dědečka Ludvíka XV. v roce 1774 dostal titul „Monsieur“, náležící nejstaršímu královu bratrovi.
14. května 1771 se ve Versailles oženil s Marií Josefínou Savojskou, dcerou sardinského krále Viktora Amadea III. a Marie Antonie Bourbonské. Jejich manželství zůstalo bezdětné.
Patřil ke konzervativní skupině monarchistů, kteří si nepřáli, aby Ludvík XVI. ustupoval zastáncům ústavy. V roce 1789 se dokonce zapletl do přípravy státního spiknutí, které chtělo sesadit umírněného Ludvíka XVI. z královského trůnu. Vévoda z Provence měl následně vládnout Francii jako regent. Spiknutí však bylo odhaleno. Vévoda uprchl v roce 1791 z Francie a cestoval po celé Evropě, kde hledal spojence v boji proti revoluci. Pobýval ve Vestfálsku, Veroně, ale i v Kuronsku (v Rusku) a v Anglii. Po smrti svého královského bratra nejprve uznal nárok králova syna, desetiletého Ludvíka XVII. na trůn a prohlásil se za následníka trůnu; po jeho smrti v roce 1795 se prohlásil za krále Ludvíka XVIII. Republikánská vláda Francie však jeho nároky neuznala.
Diplomatickými cestami se zapojil do boje proti Francouzské republice a následně proti Napoleonu Bonapartovi. Po první porážce císaře Napoleona I. (v bitvě u Lipska v říjnu roku 1813) se stal oficiálně na několik měsíců králem. Následně se Bonaparte vrátil z Elby a Ludvík uprchl do Gentu. Po Napoleonově porážce v bitvě u Waterloo v červnu roku 1815 se vrátil na svůj toužebně očekávaný trůn.
Během své vlády v letech 1815–1824 nejprve nevystupoval jako konzervativní monarchista. Do svých služeb povolal například bývalého Napoleonova ministra zahraničí Talleyranda. Následně však restauroval monarchii do podoby před revolucí v roce 1789. Politiky, kteří v Konventu hlasovali v roce 1793 pro smrt krále, poslal do vyhnanství. Opustit vlast museli například bývalí konzulové J. E. Sieyes nebo R. Ducos.
Ludvík XVIII. zemřel 16. září roku 1824. Pochován byl v Bazilice Saint-Denis, místě posledního odpočinku francouzských králů. Protože zemřel bezdětný, vlády se po jeho smrti ujal jeho bratr Karel X.
Ludvík Francouzský | ||||||||||||
Ludvík Francouzský | ||||||||||||
Marie Anna Bavorská | ||||||||||||
Ludvík XV. | ||||||||||||
Viktor Amadeus II. | ||||||||||||
Marie Adelaide Savojská | ||||||||||||
Anna Marie Orleánská | ||||||||||||
Ludvík Ferdinand Bourbonský | ||||||||||||
Rafael Leszczyński | ||||||||||||
Stanislav I. Leszczyński | ||||||||||||
Anna Leszczyńska | ||||||||||||
Marie Leszczyńská | ||||||||||||
Jan Karol Opaliński | ||||||||||||
Kateřina Opalinská | ||||||||||||
Zofia Czarnkowska | ||||||||||||
Ludvík XVIII. | ||||||||||||
Jan Jiří III. Saský | ||||||||||||
August II. Silný | ||||||||||||
Anna Žofie Dánská | ||||||||||||
August III. Polský | ||||||||||||
Kristián Ernest z Brandenburg-Bayreuth | ||||||||||||
Kristýna Eberhardýna Hohenzollernová | ||||||||||||
Sofie Louisa Württemberská | ||||||||||||
Marie Josefa Saská | ||||||||||||
Leopold I. | ||||||||||||
Josef I. Habsburský | ||||||||||||
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská | ||||||||||||
Marie Josefa Habsburská | ||||||||||||
Jan Fridrich Brunšvicko-Lüneburský | ||||||||||||
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská | ||||||||||||
Benedikta Jindřiška Falcko-Simmernská | ||||||||||||
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Louis XVIII na anglické Wikipedii.
Předchůdce: Ludvík XVII. |
Titulární král Francie a Navarry 1795 – 1814 |
Nástupce: - |
Předchůdce: Napoleon Bonaparte (jako císař Francouzů) |
král Francie a Navary 1814 – 1824 |
Nástupce: Karel X. |
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové |