Ludvík VI. Francouzský

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Ludvík VI. Francouzský, kde se podíváme na jeho původ, vývoj a význam v dnešní společnosti. Ludvík VI. Francouzský zaujímá přední místo v historii lidstva a hraje zásadní roli v různých oblastech, od kultury a vědy až po politiku a ekonomiku. V průběhu let se Ludvík VI. Francouzský stal předmětem studia, debat a kontroverzí, což vyvolalo zájem akademiků, odborníků i fandů. Prostřednictvím podrobné a vyčerpávající analýzy se ponoříme do mnoha aspektů Ludvík VI. Francouzský a objevíme jeho vliv a význam v současném světě.

Ludvík VI.
francouzský král
Portrét
Korunovace Ludvíka VI.
Korunovace2. srpna 1108, Remeš
Narození1. prosince 1081
Paříž
Úmrtí1. srpna 1137
PohřbenBazilika Saint-Denis
ManželkaAdéla Savojská
PotomciFilip Francouzský
Ludvík VII. Francouzský
Jindřich Francouzský
Hugo
Robert I. z Dreux
Konstancie Francouzská
Petr I. z Courtenay
Filip
DynastieKapetovci
OtecFilip I. Francouzský
MatkaBerta Holandská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík VI. Francouzský řečený Tlustý (francouzsky Louis VI le Gros, 1. prosince 1081, Paříž – 1. srpna 1137) byl francouzský král (1108–1137) z dynastie Kapetovců, syn krále Filipa I. a jeho první manželky Berty Holandské.

Během své vlády upevnil královskou autoritu, mnoho času trávil v sedle na vojenských taženích[1] a stal se fundátorem mnoha klášterů.[2] Když v roce 1124 německý císař Jindřich V. ohrožoval království, jako první shromáždil francouzské vojsko pod praporem ze Saint Denis později nazvaným Oriflamme. Jeho přítelem, rádcem a prvním životopiscem byl opat Suger. V posilování a sjednocování do té doby rozdrobené Francie – a také v obdobích dlouhé vlády – pokračoval jeho syn Ludvík VII. (1137–1180) a vnuk Filip II. (1180–1223).

Život

V deseti letech Ludvík VI. přišel o matku, kterou otec po osmnácti letech manželství zapudil a znovu se oženil s Bertradou z Montfortu. Ludvíka, nejstaršího syna ze svazku s Bertou, stanovil svým dědicem. Údajně krásná Bertrada porodila králi další syny, snažila se intrikovat proti následníkovi a dokonce jej chtěla nechat otrávit.[3]

„ Zatímco syn činil každým dnem pokroky, ztrácel Filip, jeho otec síly… “
— Suger[4]

Král Filip zemřel v červenci 1108 a Ludvíkova korunovace proběhla 8. srpna v Orléansu. Dlouhá léta se Ludvík snažil vyjít s ovdovělou Bertradou a ještě v letech 1109–1113 a 1116–1120 válčit se sousedním králem Anglie Jindřichem I. Roku 1124 své schopnosti prokázal i odražením útoku císaře Jindřicha V.

V roce 1127 zasáhl Ludvík ve Flandrech, kde byl během mše svaté v kostele Saint-Donatien v Bruggách zavražděn flanderský hrabě a Ludvíkův přítel Karel Dobrý. Po vraždě hraběte se Flandry nacházely ve stavu úplného chaosu a Ludvíkovi se zde podařilo alespoň na krátkou dobu prosadit svou autoritu. Protože Karel nezanechal žádného nástupce, objevilo se hned několik uchazečů o nástupnictví. Díky Ludvíkovi a jeho vojsku se stal hrabětem Vilém Clito, pravnuk flanderského hraběte Balduina V. Společně s Vilémem Clitem se Ludvíkovi podařilo porazit ostatní uchazeče o hrabství, a také chytit a nechat popravit vrahy Karla Dobrého. Úspěch netrval dlouho, nespokojení občané reptali proti novému hraběti, přesvědčeni, že francouzský král nemá právo se vměšovat do volby flanderského hraběte.[5] Mezi obyvatelstvem (včetně nejvýznamnějších měst) rostla podpora Dětřicha Alsaského, kterého Bruggy v březnu 1128 uznaly hrabětem[6] a spor o titul vygradoval na bitevním poli. Po smrti Viléma Clita v bitvě u Alostu Ludvík akceptoval jako flanderského hraběte Dětřicha Alsaského a přijal od něj lenní hold.[7]

Ke konci života Ludvík trpěl výraznou tloušťkou, bez pomoci se nebyl schopen dostat na koňský hřbet a často jej trápily zažívací potíže.[8] Zemřel v létě 1137 na dysenterii, krátce poté, co domluvil svému synovi sňatek s akvitánskou dědičkou a byl pohřben po boku svých otců v tradičním kapetovském pohřebišti v Saint-Denis.

Manželství a potomci

První Ludvíkovou manželkou byla Adéla Savojská, dcera Humberta II. Savojského a Gisely Burgundské. Z tohoto svazku pocházeli:

  1. Filip (1116–1131) – spolukrál (1129–1131), zemřel mladý
  2. Ludvík VII. (1120/1121–1180) – francouzský král (1137–1180)
  3. Jindřich (1121–1175) – remešský arcibiskup
  4. Hugo (zemřel v dětském věku)
  5. Robert I. z Dreux (asi 1125–1188) – hrabě z Dreux
  6. Petr I. z Courtenay (1126–asi 1183)
  7. Konstancie (asi 1128–1176) – manželka Eustacha IV. z Boulogne a Raimonda IV. z Toulouse
  8. Filip (1132–1161) – získal jméno po svém zemřelém bratrovi a byl určen pro církevní kariéru

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Robert II. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
Jindřich I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Konstancie z Arles
 
 
 
 
 
 
 
Filip I. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jaroslav I. Moudrý
 
 
 
 
 
 
 
Anna Kyjevská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Ingegerda Švédská
 
 
 
 
 
 
 
Ludvík VI. Francouzský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Dirk III. Holandský
 
 
 
 
 
 
 
Floris I. Holandský
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Othelindis Saská
 
 
 
 
 
 
 
Berta Holandská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Bernard II. Saský
 
 
 
 
 
 
 
Gertruda Saská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Eilika ze Schweinfurtu
 
 
 
 
 
 

Odkazy

Reference

  1. ↑ EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. S. 119. Dále jen Francouzští králové. 
  2. ↑ HALLAM, Elizabeth M.; EVERARD, Judith. Francja w czasach Kapetyngów 987–1328. 1. vyd. Warszawa: Wydawnictwo naukowe PWN, 2006. 460 s. ISBN 83-01-14861-6. S. 257. (polsky) 
  3. ↑ Francouzští králové, str. 125
  4. ↑ Francouzští králové, str. 119
  5. ↑ Francouzští králové, str. 129
  6. ↑ CAENEGEM, R. C. van. Law and Power in Twelfth-Century Flanders. In: BISSON, Thomas N. Cultures of power: lordship, status, and process in twelfth-century Europe. : University of Pennsylvania Press, 1995. ISBN 0-8122-1555-9. S. 151. (anglicky)
  7. ↑ Francja w czasach Kapetyngów, str. 161
  8. ↑ Francouzští králové, str. 131

Literatura

  • DUBY, Georges. France in the Middle Ages 987-1460 : from Hugh Capet to Joan of Arc. Oxford: Blackwell Publishers, 1991. 360 s. Dostupné online. ISBN 0-631-18945-9. S. 360. (anglicky) 
  • DUNBABIN, Jean. France in the making 843-1180. 2. vyd. Oxford ; New York: Oxford University Press, 2000. 450 s. ISBN 0-19-820846-4. (anglicky) 
  • EHLERS, Joachim; MÜLLER, Heribert; SCHNEIDMÜLLER, Bernd, a kol. Francouzští králové v období středověku : od Oda ke Karlu VIII. (888-1498). Praha: Argo, 2003. 420 s. ISBN 80-7203-465-0. 
  • HALLAM, Elizabeth M; EVERARD, Judith. Capetian France 987-1328. 2. vyd. Harlow ; New York: Longman, 2001. 496 s. ISBN 0-582-40428-2. (anglicky) 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Chronologie francouzských panovníků
od 987 do 1870
987 996 1031 1060 1108 1137 1180 1223 1226
   Hugo Kapet Robert II. Jindřich I. Filip I. Ludvík VI. Ludvík VII. Filip II. Ludvík VIII.   
1226 1270 1285 1314 1316 1316 1322 1328 1350
   Ludvík IX. Filip III. Filip IV. Ludvík X. Jan I. Filip V. Karel IV. Filip VI.   
1350 1364 1380 1422 1461 1483 1498 1515 1547 1559
   Jan II. Karel V. Karel VI. Karel VII. Ludvík XI. Karel VIII. Ludvík XII. František I. Jindřich II.   
1559 1560 1574 1589 1610 1643 1715 1774 1792
   František II. Karel IX. Jindřich III. Jindřich IV. Ludvík XIII. Ludvík XIV. Ludvík XV. Ludvík XVI.   
1792 1804 1814 1824 1830 1848 1852 1870
   — Napoleon I. Ludvík XVIII. Karel X. Ludvík Filip — Napoleon III.   

Dějiny · Francie · Kapetovci · Valois · Bourboni · Bonapartové