V tomto článku prozkoumáme Ludmila Spěváková a jeho dopad v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnou evoluci byl Ludmila Spěváková předmětem zájmu a debat v různých oblastech. Budeme analyzovat jeho význam v současné společnosti, jeho význam v akademické oblasti a jeho vliv na technologický rozvoj. Kromě toho prozkoumáme, jak Ludmila Spěváková v průběhu času formoval názory a postoje lidí a jak je i nadále referenčním bodem v dnešním světě. Doufáme, že prostřednictvím této komplexní analýzy objasníme Ludmila Spěváková a poskytneme úplnější pohled na jeho dopad na každodenní život.
Ludmila Spěváková | |
---|---|
poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
Ve funkci: 1964 – 1968 | |
poslankyně Federál. shromáždění (SL) | |
Ve funkci: 1969 – 1970 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Čs. str. lidová |
Narození | 5. října 1938 (86 let) Tábor ![]() |
Profese | politička |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Ludmila Spěváková (* 5. října 1938 Tábor[1][2]) byla česká a československá politička Československé strany lidové a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Dětství prožila v Humpolci, s rodiči se roku 1946 přestěhovala do Jiříkova. Po absolvování základní školy vystudovala tříletou dopravní školu v Liberci a pak pracovala na železniční stanici v Jiříkově a později v Rumburku jako výpravčí. Po roce 1970 odešla z veřejného života.[2]
Ve volbách roku 1964 byla zvolena za ČSL do Národního shromáždění ČSSR za Severočeský kraj. V Národním shromáždění zasedala až do konce volebního období parlamentu v roce 1968.[3][4]
K roku 1968 se profesně zmiňuje coby výpravčí vlaků z obvodu Šluknov.[5]
Po federalizaci Československa usedla roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Šluknov). Ve Federálním shromáždění setrvala do prosince 1970, kdy rezignovala na poslanecký post.[6]