V dnešním světě hraje Ludmila Kopecká zásadní roli v různých aspektech každodenního života. Ať už v osobní, sociální nebo pracovní sféře, Ludmila Kopecká se stal relevantním tématem, které si zaslouží analýzu a diskusi. Jak společnost postupuje, Ludmila Kopecká se stává klíčovým prvkem, který ovlivňuje naše rozhodnutí, názory a životní styl. Proto je nezbytné ponořit se hlouběji do různých aspektů, které Ludmila Kopecká pokrývá, a pochopit jeho dopad a rozsah v každodenním životě. V tomto článku prozkoumáme důležitost Ludmila Kopecká a jak se dnes stal tématem zájmu tolika lidí.
| Ludmila Kopecká | |
|---|---|
| poslankyně Nár. shromáždění ČSR | |
| Ve funkci: 1954 – 1960 | |
| poslankyně Nár. shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1960 – 1964 | |
| Ve funkci: 1964 – 1968 | |
| poslankyně Federál. shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1970 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 21. srpna 1928 |
| Úmrtí | 6. dubna 2020 (ve věku 91 let) |
| Profese | politička |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Ludmila Kopecká (21. srpna 1928 – 6. dubna 2020[1]) byla česká a československá politička Komunistické strany Československa a poúnorová poslankyně Národního shromáždění ČSR, Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění.
Ve volbách roku 1954 byla zvolena za KSČ do Národního shromáždění ve volebním obvodu Třebíč. Mandát obhájila ve volbách v roce 1960 (nyní již jako poslankyně Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj) a ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedala až do konce jeho funkčního období, tedy do roku 1968.[2][3][4] K roku 1954 se profesně uvádí jako dělnice v závodech Gustava Klimenta v Třebíči.[5]
K roku 1958 se rovněž uvádí jako poslankyně Krajského národního výboru.[6]
13. sjezd KSČ ji zvolil za členku Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Z funkce byla uvolněna v lednu 1969.[7] K roku 1968 se profesně uvádí jako dělnice.[8]
Po federalizaci Československa usedla roku 1969 za KSČ do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Třebíč). V parlamentu zasedala do března 1970, kdy rezignovala na svůj mandát.[9]