Lucký mlýn

V dnešním světě se Lucký mlýn stal tématem velkého významu a zájmu společnosti obecně. Ať už v oblasti politiky, vědy, technologie, kultury nebo v jakékoli jiné oblasti, je nepopiratelné, že Lucký mlýn upoutal pozornost milionů lidí po celém světě. Od svých počátků až do současnosti hraje Lucký mlýn zásadní roli ve způsobu, jakým lidé vnímají svět kolem sebe, jak komunikují a jak se k němu vztahují. V tomto článku důkladně prozkoumáme význam Lucký mlýn a jeho dopad na současnou společnost, analyzujeme jeho význam, jeho výzvy a možné budoucí důsledky.

Lucký mlýn
Velká stodola
Velká stodola
Základní informace
Slohbarokní
Výstavba16. století
Poloha
Adresavýchodně od vesnice, Chodovlice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice50°27′40,17″ s. š., 14°0′50,01″ v. d.
Lucký mlýn
Lucký mlýn
Další informace
Rejstříkové číslo památky102906 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucký mlýn je dochovaný vodní mlýn východně od Chodovlic v okrese Litoměřice. Postaven byl v šestnáctém století jako jeden z dvanácti mlýnů na Modle, z nichž se jako jediný dochoval v provozuschopném stavu. Po letech chátrání ve druhé polovině dvacátého století byl opraven a roku 2008 prohlášen za kulturní památku.[1]

Historie

Holubník

Mlýn byl založen u potoka Modla v šestnáctém století.[2] První písemná zmínka o něm pochází z roku 1620.[3] Dochovaná budova je barokního původu a vnitřní technické zařízení pochází z počátku dvacátého století.[4] Do roku 1942 měl mlýn dvě kola, z nichž jedno bylo poháněné elektromotorem.[2] Po většinu doby existence mlýna v něm až do roku 1953 hospodařila rodina Šašků připomínaná zde poprvé roku 1695. Poté byl mlýn uzavřen, ale rodina nadále bydlela v obytných budovách. V roce 1964 bylo odkloněno koryto potoka, a k mlýnu přestala přitékat voda.[3] Obnovu zahájil v devadesátých letech dvacátého století Otakar Šašek. V roce 1996 byla k mlýnu přivedena voda a v roce 2009 obnoveno vodní kolo.[2] Během přípravy dokumentace bylo identifikováno šest stavebních fází a zdokumentována poloha zaniklého druhého vodního kola. Po rekonstrukci byl v roce 2009 Lucký mlýn jediným provozuschopným mlýnem v litoměřickém okrese.[4]

Stavební podoba

Památkově chráněný areál se skládá z ohradní zdi s bránou, dvora, kravína, kurníku a maštale s chlévy, volského chléva, sýpky, malé a velké stodoly, výměnku, sušárny ovoce, náhonu s vantroky a lednicí a litinového krucifixu z devatenáctého století.[5] Vodu k mlýnu přivádí kopaný náhon, který ústí do zděných vantroků s dřevěnou vložkou. Vstup do klenuté lednice s kolem na horní vodu chrání železná česla.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 102906 : Vodní mlýn zv. Lucký. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 
  2. ↑ a b c STUDENÁ, Zdeňka. Deníku vstup povolen: Lucký mlýn v Chodovlicích. Litoměřický deník.cz . 2011-08-15 . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Lucký mlýn . vodnimlyny.cz . Dostupné online. 
  4. ↑ a b Lucký mlýn . Národní památkový ústav . Dostupné online. 
  5. ↑ Vodní mlýn zv. Lucký . Národní památkový ústav . Dostupné online. 
  6. ↑ Náhon s vantroky a lednicí . Národní památkový ústav . Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Lucký mlýn na Wikimedia Commons