Lovecká trubka

V dnešním světě je Lovecká trubka tématem rostoucího zájmu v různých oblastech a sektorech. S rozvojem technologií a globalizací se Lovecká trubka stal konvergenčním bodem pro diskusi a analýzu. Její dopad sahá do různých oblastí, od ekonomiky a politiky až po společnost a kulturu. V tomto článku prozkoumáme téma Lovecká trubka do hloubky a analyzujeme jeho důsledky a dopady v různých kontextech. Od svého vzniku až po současnost se Lovecká trubka ukázal být určujícím faktorem při rozhodování a při utváření světa, ve kterém žijeme.

Lovecká trubka
Lovecká trubka
italsky Tromba di caccia
německy Jagdtrompete
francouzsky Trombe de chasse
Klasifikace
Příbuzné nástroje

Lovecká trubka je žesťový dechový nástroj, původně používaný po staletí (tj. ve 2. tisíciletí) nejčastěji ke svolávání lovecké společnosti na určitém místě a jejich jednotlivých členů v lese. Mimoto personál, připravující lov - tj. lovčí - používali při přípravě honů rohů jako hlásných instrumentů k pokynům nadhánečům zvěře (honcům; většinou ze skupin poddaných) a na signál rohu byli následně vypouštěni smečky psů.

Lovecká trubka je velmi podobná loveckému rohu a společně s ním je předchůdcem moderního lesní rohu.

Historie

Lovecký roh má svůj původ ovšem již ve starověku. Kdysi sloužil k zesílení signálních hlasů při válečných konfliktech, vedle toho byl používán při slavnostních obřadech, průvodech, hrách atd. Roh se později objevil u ponocných a v hudbě. Tam je však dávána přednost rohu kovovému. Z Egypta se dostal do Řecka, pak Říma atd. Dnes se s jeho používáním lze setkat i vedle místa loveckých honů, např. v hudebních představeních.

S oblibou byl lovecký roh (někdy zvaný i lesní trubkou) používán v minulosti při lovech . Má tvar rozšiřující se zahnuté duté trouby, a to proto, že byla často vyráběna např. z rohů některých zvířat. Její tvar je blízký mj. i k prachovnici. Materiálem byla vedle rohů ze zvířat časem mj. i mosaz, která se přírodnímu rohu (ze skotu) aj. vyrovnala. V muzeích a na zámcích jsou dodnes často k vidění lovecké rohy z období 17.-20. století.

Trubka byla povětšinou několik decimetrů dlouhá, nejčastěji 30 cm, ale i více. Často mohla být skvostným uměleckým kouskem, neb se ryla a byla i jinak zdobena - např. loveckými motivy - štvanice, sv. Huberta - patrona myslivců a lovců atp.

Lesní roh se dodnes používá jako jako signál k zahájení a ukončení společného lovu, protože je slyšet na velkou vzdálenost i když se lovci nevidí.

Literatura

  • KŘÍŽOVÁ, Alena. Pánský salon na šlechtickém sídle. Ušlechtilé záliby a neřestné zábavy aristokratů. Brno: Národní památkový ústav Brno, 2010. S. 7–9. 
  • KOL.AUTORŮ. Ottova encyklopedie obecných vědomostí, díl XXI.. : S. 889–890. 

Související články

Externí odkazy