Tento článek se bude zabývat tématem Lom Chabařovice a prozkoumá jeho různé aspekty a významy. Od svého vzniku až po svou dnešní relevanci je Lom Chabařovice předmětem zájmu a debat v různých sférách společnosti. Prostřednictvím hluboké a podrobné analýzy se budeme snažit osvětlit klíčové aspekty kolem Lom Chabařovice a také nabídnout obohacující vizi a zajímavé pohledy na její dopad na kulturu, historii, politiku nebo jakoukoli jinou relevantní oblast. Za účelem prohloubení porozumění tomuto významnému tématu budou rovněž zkoumány jeho praktické důsledky a možné důsledky do budoucna.
Lom Chabařovice | |
---|---|
![]() Jezero Milada vzniklé rekultivací lomu | |
Základní údaje | |
Typ díla | lom |
Hornina | hnědé uhlí |
Poloha | |
Stát | ![]() |
Kraj | Ústecký |
Okres | Ústí nad Labem |
Obec | Chabařovice, Trmice, Ústí nad Labem |
Souřadnice | 50°39′13,59″ s. š., 13°57′8,34″ v. d. |
Provozní údaje | |
Období těžby | 1976–1997 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chabařovický lom nebo také Chabařovický důl se nacházel nedaleko měst Trmice a Chabařovice. Byl to hnědouhelný lom, jehož vznik byl schválen vládou v roce 1974, těžba začala v roce 1976. Těžbě podlehly vesnice Lochočice, Tuchomyšl, Otovice, Hrbovice, Vyklice a Český Újezd.[1] Z lomu bylo vytěženo 61 miliónu tun hnědého uhlí. Na jeho místě se nachází jezero Milada.
Začátkem šedesátých let 20. století byly uzavřeny uzavřeny hlubinné doly v ústeckém okrese a následně v roce 1964 byl mezi Tuchomyšlí a Trmicemi otevřen lom Barbora III. Lom se rozšiřoval směrem k Tuchomyšli, a tak se obyvatelé vsi obávali možné likvidace Tuchomyšli. V roce 1967 byli občané Tuchomyšli ujištěni, že vesnice nebude lomem nijak ohrožena, ale v roce 1968 vznikl plán o likvidaci obce, který se později také uskutečnil.[1]
V roce 1974 vláda schválila otevření lomu Chabařovice,[1] výstava začala o rok později postupným rozvojem starších lomů Barbora III a 5. květen[2] a od roku 1976 se začalo s těžbou hnědého uhlí. Předpokládala se likvidace města Chabařovice, ale zbořena byla jen jeho východní část.[1] Předpokládaná doba ukončení těžby byla okolo roku 2020.[2]
Po pádu komunistického režimu v Československu, se 19. ledna 1990 na mítinku občanského fóra začali občané žádat o zastavení lomu Chabařovice a zachování města Chabařovice. Ale v té době začala být těžba velmi zisková a vedení dolu odmítlo provoz zastavit. Za přispění ústeckého primátora Lukáše Mašína, starosty Chabařovic Zbyňka Hroma a také ústeckých a chabařovických občanů byla těžba zastavena 11. září 1991 asi 620 metrů od Chabařovic. V roce 1994 byly zahájeny likvidační práce.[1] Přestože nebylo vytěženo všechno uhlí, byl provoz lomu definitivně ukončen 30. dubna 1997[2] a poslední sanační skrývka byla odtěžena 17. března 2000.[3] Po zakrytí uhelné vrstvy, náležitém upravení břehů i okolního terénu a ucpání všech starých štol začalo roku 2001 napouštění jezera Milada.[4] Na začátku 21. století lom patřil státnímu podniku Palivový kombinát Ústí.[2]