Logo

V dnešním článku prozkoumáme Logo, vysoce relevantní téma, které v poslední době upoutalo pozornost mnoha lidí. S podrobným a vyčerpávajícím přístupem se ponoříme do nejdůležitějších a nejkontroverznějších aspektů souvisejících s Logo s cílem nabídnout úplný a objektivní pohled na dané téma. Prostřednictvím výzkumu a hloubkové analýzy prozkoumáme důsledky a důsledky, které má Logo v různých oblastech společnosti, a také možná řešení nebo přístupy k efektivnímu řešení tohoto problému. Nenechte si ujít tuto příležitost prohloubit své znalosti o Logo a získat širší a informovanější pohled na tento vysoce relevantní problém.

Tento článek je o grafickém označení. O programovacím jazyku pojednává článek Logo (programovací jazyk).
Grafická značka české Wikipedie

Logo (z řeckého logos = slovo, řeč, zákon, pojem…) je módní slangový výraz používaný v českém jazykovém prostředí jen krátké období od poloviny 90. let 20. století. Není z něho zřejmé, zda jde o logotyp (písmovou značku) nebo nerozlišující laické označení jednoduchého grafického symbolu nebo kombinované grafické značky.

Teorie komunikace rozlišuje prvky zastupující jedinečné a obecné jevy. Ve verbální komunikaci to jsou vlastní jména a další slova.

Ve vizuální komunikaci[1] jsou jedinečné jevy zastupovány grafickými symboly (samotný graf. prvek bez písma), logotypy (graficky upravené písmo) nebo jejich kombinací - grafickými značkami. Svébytnými oblastmi jedinečných jevů jsou historické erby nebo komerční značky.

Obecné jevy jsou ve vizuální komunikaci[2] zastupovány figurami, znaky a symboly. Figura je grafická struktura, která ve vědomí diváka nabývá významu prostřednictvím podobnosti s realitou. Znak je struktura nepodobající se realitě, význam nabývá prostřednictvím společenské konvence. Symbol je figura nebo znak s druhotným významem. (Sémiotika pracuje s termínem "znak" v jiných souvislostech.)

Odkazy

Reference

  1. FASSATI, TOMÁŠ, 1952-. Praktická vizuální komunikace : učebnice druhé gramotnosti. Benešov: Muzeum umění a designu s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-87400-01-2, ISBN 80-87400-01-1. OCLC 859736439 
  2. ŠMOK, Ján. Úvod do teorie sdělování. Praha: FAMU, 1972. 

Související články

Externí odkazy