V dnešním článku prozkoumáme různé aspekty související s Lithium-železo-fosfátový akumulátor. Od jeho vzniku a vývoje až po jeho možné implikace a aplikace dnes. Během této cesty budeme analyzovat různé přístupy a perspektivy, které nám umožní lépe porozumět roli, kterou Lithium-železo-fosfátový akumulátor sehrál v průběhu času a jak nadále ovlivňuje různé oblasti společnosti. Od historických a kulturních aspektů až po jeho relevanci v současném panoramatu se ponoříme do široké škály témat, abychom pochopili důležitost a význam Lithium-železo-fosfátový akumulátor v současném světě. Připojte se k nám na této cestě objevování a bádání o Lithium-železo-fosfátový akumulátor a objevujte jeho fascinující vesmír z multidisciplinární perspektivy.
Specifikace baterie | |
---|---|
Energie/hmotnost | 90-110 Wh/kg |
Energie/objem | 220 Wh/L |
Výkon/hmotnost | >3000 W/kg |
Energie/spotřebitelská cena | $1.50 US$/Wh |
Životnost | >10 roků |
Životnost v cyklech | 2000 cyklů |
Nominální napětí článku | 3.2 V |
Lithium-železo-fosfátový (LiFePO4) akumulátor (také označovaný „LFP“) je druh akumulátoru s pevným elektrolytem, konkrétně lithium-iontového, který používá jako katodového materiálu LiFePO4.
LiFePO4 objevil John Goodenough z výzkumné skupiny na Texaské univerzitě v roce 1996 jako vhodný katodový materiál pro dobíjecí lithiové baterie. Brzy vzbudil zájem trhu vzhledem k nízké výrobní ceně, netoxicitě, dostupnosti železa, vynikající tepelné stabilitě, bezpečnostním vlastnostem, dobrému elektrochemickému výkonu a vysoké specifické kapacitě (170 mAh/g).[1][2]
Hlavní bariéra pro širší komerční využití byla nízká vnitřní vodivost. Tento problém byl vyřešen mimo jiné (snížením velikosti částic) potažením LiFePO4 částic vodivými materiály jako např. uhlíkem a částečně využitím takzvaných dopovaných polovodičů (extrémně čistých).[1] Konkrétně se používají postupy dopování a nauhličování vyvinuté panem Yet-Ming Chiang a jeho spolupracovníky na MIT za použití kationtů materiálů jako hliníku, niobu a zirkonia. Později se ukázalo, že většiny zlepšení vodivosti se dosáhlo přítomností nanoskopických jader odvozených z organického uhlíku.[3] Uvedené materiály jsou vyráběny v podniku A123Systems a jsou dále zpracovávány společnostmi jako Black and Decker, DeWalt, General Motors, Chevrolet Volt, Daimler AG, Cessna a BAE Systems.
V LiFePO4 bateriích se využívá chemických reakcí s Lithiem a sdílí mnoho vlastností s rozšířenými lithium iontovými bateriemi (akumulátory).
Mezi klíčové výhody LiFePO4 je bezpečnost (odolnost proti tepelným únikům) a schopnost dodávat vysoký proud při špičkových odběrech. Tvrdí se, že nižší náklady jsou hlavním rozdílem, ale v současné době (duben 2009) lze na trhu najít převážně baterie vyráběné v Číně, což se promítá do ceny náklady na dopravu a vysokou poptávkou.
Zatímco články využívající LiFePO4 mají nižší napětí a energetickou hustotu v porovnání s obvyklými LiCoO2 Lithium-iontovými akumulátory, tato nevýhoda je časem vykompenzována pomalejším snižováním maximální kapacity.[6][7]
LiFePO4 je podstatně bezpečnější katodový materiál než LiCoO2. Fe-P-O vazba je silnější než Co-O. V případě zkratů, přehřátí a jiných nesprávných způsobech využití, je výrazně těžší odstranit kyslíkové atomy. Tato stabilizace redoxní reakce také napomáhá rychlému přemísťování iontů. K havárii dochází teprve při extrémním přehřátí (800 °C a výše).
Při přemísťování lithia z katody u LiCoO2 článku, CoO2 prochází nelineární expanzi, která ovlivňuje strukturální integritu článku. Plně lithiovaný a nelithiovaný stav LiFePO4 jsou strukturálně podobné, z čehož vyplývá lepší strukturální stabilita LiFePO4 než mají LiCoO2.
U plně nabitého akumulátoru s LiFePO4 nezůstává žádné lithium na katodě — u akumulátoru s LiCoO2 zůstává okolo 50% v katodě. LiFePO4 je vysoce houževnatý při ztrátě kyslíku, která ústí v exotermickou reakci u jiných typů lithiových akumulátorů.[2]
Společnost Lithium Technology oznámila v květnu 2007, že vyvinula novou lithium-iontovou baterii vhodnou k pohonu hybridních automobilů. Ve své zprávě tvrdili, že se "... jedná o největší články svého druhu na světě..."[8]. Ačkoliv LFP články mohou být (kapacitně) dostačující pro tyto účely, zůstávají jistá omezení, která hovoří proti takovému využití. Vizte sekci výhody a nevýhody výše.
ThunderSky LiFePO4 akumulátory se stávají populární mezi modeláři, kteří jich používají k elektrickému pohonu, z důvodu relativní dostupnosti a rozšiřující se nabídce.
Tento akumulátor je použit v elektrickém automobilu vyráběném firmou Aptera.[9]
Tento typ akumulátoru je využit v projektu Jeden laptop na dítě (zkratka anglického One Laptop per Child je OLPC)[10].
Akumulátory v projektu OLPC jsou vyráběny společností BYD v Shenzhenu, Číně. BYD, vyrábějící také automobily, plánuje využití lithium-železo-fosfátových baterií k pohonu svých PHEV, F3DM a F6DM (hybridní automobily, dvojí pohon), které budou prvními komerčními elektrickými automobily s dvojím pohonem na světě. BYD plánuje zahájit sériovou výrobu v roce 2009.