Dnes se chceme ponořit do fascinujícího světa Listy (časopis). Je to téma, které upoutalo pozornost milionů lidí po celém světě, od jeho dopadu na společnost až po jeho význam v populární kultuře. Listy (časopis) je téma, které vyvolalo intenzivní debaty a vyvolalo velký zájem v různých oblastech, od politiky po technologie. V tomto článku se blíže podíváme na Listy (časopis), prozkoumáme jeho původ, jeho vývoj v čase a jeho vliv dnes. Připojte se k nám na této cestě objevovat všechny fascinující aspekty Listy (časopis) a jeho důležitost v současném světě.
Listy | |
---|---|
Datum založení | 1971 |
Jazyk | čeština |
Periodicita | každý 2. měsíc |
Země původu | ![]() |
Klíčové osoby | |
Vydavatel | Burian a Tichák (od 2003) |
Odkazy | |
ISSN | 1210-1222 |
Číslo ČNB | cnb000358067 |
Web | Oficiální web |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Listy jsou kulturní a společenský dvouměsíčník vycházející v Olomouci. Jeho součástí jsou texty o domácí a zahraniční politice, fejetony, informace z kultury, v každém čísle publikuje autorské fejetony, fotografie a poezii.[1] Časopis každoročně uděluje Cenu Pelikán „za zásluhy o politickou kulturu a občanský dialog“.[2]
Listy založil v roce 1971 v římském exilu novinář a reformně komunistický politik Jiří Pelikán, mezi jeho spolupracovníky patřili mimo jiné Dušan Havlíček, Zdeněk Hejzlar nebo Vladimír Tosek.[3] Po roce 1991 vycházel časopis v Praze, od roku 2003 vychází v Olomouci, nyní s podtitulem Dvouměsíčník pro kulturu a dialog. Vydavatelem je Nakladatelství Burian a Tichák.[4] Kromě časopisu vydává nakladatelství také knihy věnované olomouckému místopisu a poezii a biografické práce s tematikou střední Evropy.
Výkonnými redaktory časopisu byli od roku 2003 Václav Burian (zemřel v r. 2014) a Tomáš Tichák, od roku 2015 je redaktorem časopisu novinář Patrik Eichler. Šéfredaktorem časopisu je od roku 2021 Tomáš Tichák.
Na přelomu let 1968–1969 vycházel pod názvem Listy týdeník Svazu československých spisovatelů (předtím pod názvem Literární noviny a Literární listy).[5] Na tuto tradici exilové Listy navázaly.