Lipnické panství
V dnešním světě je Lipnické panství téma, které je stále aktuálnější. Od svých dopadů na společnost až po svůj dopad na ekonomiku a životní prostředí se Lipnické panství stal ústředním bodem pro odborníky i občany. Abychom lépe porozuměli tomuto fenoménu a jeho důsledkům, je zásadní jej prozkoumat z více úhlů pohledu a objevit jeho skutečný rozsah. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty související s Lipnické panství a poskytneme komplexní přehled od jeho historie až po možná řešení. Doufáme, že tímto objasníme Lipnické panství a podpoříme informovanou diskusi o jeho důležitosti dnes.
Lipnické panství byla historická správní jednotka v Čáslavském kraji, spadající pod patrimoniální správu jednoho feudálního vlastníka (pána) šlechtického původu. K Lipnickému panství patřila jako zástava město Německý Brod, které mělo od císaře Karla IV. přiznána roku 1372 podobná práva jako jiná města královská, právo svobodného nakládání s majetkem a právo dědičné ale již roku 1376 se dostala Lipnice i s Německým Brodem do zástavy. Německý Brod se považuje za město ochranné, k panství lipnickému přináležející. Německý Brod se s povolením krále Ferdinanda III. vyplatil ze zástavy za 20 000 zlatých dne 27. června 1637 a poté jej král povýšil na královské město.[1] Z hradu Lipnice bylo také od roku 1436 do roku 1561 spravováno panství Světelské.
Územní vývoj
- r. 1662 24 Okrouhlických Dvořáků odděleno a připojeno k panství Okrouhlickému u Lipnice byli jen zástavou.
- r. 1665 Připojen svobodný dvůr nad Petrkově
- r. 1668 Odděleny Šebestěnice a připojeny k panství Třemošnickému.
- r. 1704 Oddělen statek Věž
- r. 1693 Odděleny Petrkov a Lípa a připojeny k Frýdnavě.
- r. 1726 připojeny vesnice Kejžlice, Řečice, Bystrá, Záběhlice, Suchdol (samota u Dobré Vody), Pusté Lhotsko, Křepiny, Meziklasí, Loukov, Dobrá Voda Lipnická, Rejčkov, Budíkov[2]
- r. 1745 Oddělen statek Loukov (Dolní Město).
Majitelé
- okolo r. 1316 Rajmund z Lichtenburka koupil panství pro svého syna ale již r.1319 prodává panství Řehníkovi z Dražic, kterému zabavil král Jan Lucemburský[3]
- 1319–1329 Jan Lucemburský Lipnici a polovinu města Německého Brodu a daroval Jindřichu z Lipé[3]
- 1329–1363 Po smrti Jindřicha z Lipé v roce 1329 synové Jindřich II. z Lipé (+1337), Čeněk z Lipé, Jan z Lipé (+1337) a Pertold z Lipé (+1347). Vlastnili nejprve dědictví společně.
- 1363–1370 Jindřich III. z Lipé
- 1370–1376 Panství koupil císař Karel IV. a udělil Lipnici městská na způsob Německého Brodu.[3][4]
- 1376–1379 Panství zastaveno Bočkovy staršímu z Poděbrad a jeho nedílným příbuzným.[1]
- 1379–1386 Vítek z Landštejna[4]
- 1386–1395 Jindřich Škopek z Dubé[4]
- 1395–1398 Vilém z Landštejna[4]
- 1398–1425 Kateřina z Landštejna se vdala za Čeňka z Vartenberka věnnem získává Lipnici.[4]
- 1425–1429 Oldřich II. z Rožmberka[4]
- 1429–1436 Hrad zabírá Jan Smil z Kremže.[4]
- 1436–1453 Mikuláš Trčka z Lípy[5][3]
- 1453–1468 Burian I. Trčka z Lípy a na Lipnici[6]
- 1468–? Po smrti Burian I. zdědili lipnické panství jeho synové Mikuláš mladší, Melchysedech, Jiří
a Burian II.
- ?–1540 Jan starší Trčka z Lípy[6][4]
- 1540–1561 Dědí synové Jindřich, Burian III., Ferdinand, Jaroslav, Zdeněk a Mikuláš.[6][4]
- 1561–1586 Burian III. Trčka z Lípy obdržel Lipnici za díl, prodal ji r. 1561 Františkovi hraběti z Thurnu[7][4]
- 1586–1594 Dědí po otci Martin hrabě z Thurnu.
- 1594–1634 Jan Rudolf Trčka z Lípy
- 1634–1636 konfiskováno Ferdinandem II. Habsburským.
- 1636–1658 Ferdinand II. Habsburský daroval Lipnici Matouši Vernierovi de Rougemont.
- 1664–1666 František Leopold Vernier[4]
- 1692–1711 Jan Bartoloměj Vernier[4]
- 1711–1760 František Bernard Vernier[4]
- 1760–1770 hrabě Karel I. Josef Palm z Gundelfingenu[4]
- 1770–1814 hrabě (od r. 1783 kníže) Karel II. Josef Palm z Gundelfingenu[4]
- 1814–1841 kníže Karel III. Josef Palm z Gundelfingenu[4]
- 1842–? Josef hrabě z Trauttmansdorffu[4]
- okolo r. 1847 Josefína hraběnka z Trauttmansdorffu[8]
- ?–? Ferdinand z Trauttmansdorffu
Sídla na panství roku 1654
Podle berní ruly z roku 1654 na lipnickém panství bylo jedno město a jedenáct vesnic, ve kterých žilo 164 hospodářů a 734 poddaných.
| Jméno obce | hospodářů r. 1654[9][10] | poddaných r. 1651[11] |
|---|---|---|
| Město Lipnice nad Sázavou, | 37 | 103 |
| Lipnice nad Sázavou (hrad) | 41 | |
| Dolní Město | 26 | 105 |
| Dolní Dvůr pod Lipnicí | 11 | |
| Kojkovice | 4 | 24 |
| Kojkovičky, | 3 | 15 |
| Vilémovec, | 3 | 12 |
| Volichov, | 4 | 32 |
| Vítonín, | 3 | 14 |
| Věž (okres Havlíčkův Brod), | 20 | 98 |
| Lípa (okres Havlíčkův Brod), | 16 | 89 |
| Petrkov (Lípa), | 15 | 32 |
| Šebestěnice, | 9 | 17 |
| Veselice (Havlíčkův Brod), | 79 | |
| Poděbaby, | 40 | |
| Okrouhličtí Dvořáci na samotách | 24 | |
| Dvůr Papšíkovský | 9 | |
| Dvůr Šebeštěnický | 6 | |
| Dvůr Lipský | 3 | |
| ovčín | 3 | |
| panský mlýn pod Lipnicí | 4 |
Německý Brod a vsi. královské město
Místa v majetku města Německého Brodu z r. 1654, uvedená v berní rule
| Jméno obce | hospodářů r. 1654[9][10] | poddaných r. 1651[11] |
|---|---|---|
| město Havlíčkův Brod, | 257 sousedů | 1709* |
| Městys Česká Bělá, | 75 | 224 |
| Kojetín (okres Havlíčkův Brod), | 13 | 76 |
| Utín, | 2 | 18 |
| Dlouhá Ves (okres Havlíčkův Brod), | 7 | 32 |
| Šlapanov, | 29 | 141 |
| Suchá, | 9 | 54 |
| Kněžská, | 9 | 76 |
| Svatý Kříž, | 7 | 21 |
| Perknov, | 11 | 83 |
| Knyk, | 9 | 46 |
| Zbožice, | 7 | 27 |
| Český Dvůr(Knyk). | 4 | |
| Kotlasův Dvůr samota u Perknova | 2 | 15 |
| Dvůr Spálený obecní | 6 |
(* město Brod Německý: 1098, horní předměstí: 103, Na Karlově mezi vodami: 194, Dolní předměstí: 291, Dům kázně: 5, Špital: 8, Lidé chudí: 10) dohromady 2528 obyvatel
Reference
- ↑ a b Archivovaná kopie. leporelo.info . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-19.
- ↑ DOSKOČIL, Karel. Popis Čech r. 1654 : souhrnný index obcí, osad a samot k berní rule : rekonstrukce ztracených částí ruly, hlavní změny statků do r. 1779, seznam majitelů deskových statků, mapy krajského rozdělení Čech, komunikací a Kladska v době ruly. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1953–1954. 2 svazky.
- ↑ a b c d Archivovaná kopie. www.hasektour.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-07-01.
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q Archivovaná kopie. leporelo.info . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-09-20.
- ↑ http://www.hrady.cz/?OID=205
- ↑ a b c https://is.muni.cz/th/384075/ff_b/Drejckova_Adela_-_Listiny_Trcku_z_Lipy_z_let_1485_-_1579.txt
- ↑ Archivovaná kopie. www.castles.cz . . Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-08.
- ↑ Popis Králowstwí českého: čili, Podrobné poznamenání wšech dosawadních – https://books.google.cz/books?id=lqAJAAAAIAAJ&printsec=frontcover&dq=Popis+kr%C3%A1lovstv%C3%AD+%C4%8Cesk%C3%A9ho&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwjGlOrSgZvNAhUHlxQKHfxEBeEQ6AEIGzAA#v=onepage&q&f=false
- ↑ a b Popis Čech roku 1654
- ↑ a b Berní rula: Kraj Čáslavský
- ↑ a b Soupis poddaných podle víry z roku 1651 – Čáslavsko