Linie následnictví dánského trůnu

V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Linie následnictví dánského trůnu. Od jeho počátků až po jeho dnešní dopad prozkoumáme všechny relevantní aspekty této Linie následnictví dánského trůnu. V průběhu historie hrál Linie následnictví dánského trůnu zásadní roli v různých aspektech společnosti, ať už jako zdroj inspirace, jako činitel změny nebo jako symbol kulturní identity. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme mnoho aspektů Linie následnictví dánského trůnu, od jeho vlivu na umění a kulturu až po jeho význam v každodenním životě lidí. Dále se budeme zabývat jeho významem v současném kontextu, zvážíme jeho dopad na moderní svět a možné důsledky pro budoucnost. Stručně řečeno, tento článek si klade za cíl nabídnout komplexní pohled na Linie následnictví dánského trůnu a poskytnout čtenářům hluboké a obohacující porozumění tomuto tématu, které je dnes tak aktuální.

Dánská královská rodina
Dánská královská rodina

Královna Markéta


Rozšířená královská rodina

Následnictví dánského trůnu užívá stejně jako ostatní skandinávské monarchie nově rozšířeného systému absolutní rovné primogenitury a to od roku 2009, kdy byla tato změna schválena v referendu. Předtím se v Dánsku pro určení dědice trůnu používalo od roku 1665 do roku 1863 tzv. polosalické právo, poté až do roku 1953 pouze salické právo a od té doby až do roku 2009 klasická mužská primogenitura.

Podle absolutní rovné primogenitury je dědicem trůnu nejstarší (prvorozený) potomek předchozího krále a královny bez ohledu na pohlaví. Takto nově ustanovená linie následnictví trůnu neplatí retrospektivně, ale až od roku 2009.

Současná linie následnictví

Linie následnictví dánského trůnu je následující:


Všichni zákonní potomci královny Markéty II., (kteří nejsou katolického vyznání) jsou podle zásad mužské primogenitury v linii následnictví britského trůnu.

Související články