Lichtenštejnská ústava

Lichtenštejnská ústava je již dlouhou dobu předmětem zájmu a diskusí ve společnosti. Od svého vzniku vzbuzuje zvědavost a reflexi různých lidí po celém světě. V průběhu let se Lichtenštejnská ústava vyvíjel a získal různé významy a přístupy a stal se tématem, které zahrnuje široké spektrum myšlenek a názorů. Od akademické oblasti až po sociální oblast je Lichtenštejnská ústava předmětem studia a výzkumu, což má velký dopad na způsob, jakým chápeme různé aspekty života a jak k nim přistupujeme. V tomto článku prozkoumáme některé perspektivy a přístupy, které se kolem Lichtenštejnská ústava vyvinuly, a také její význam v dnešní společnosti.

Státní znak lichtenštejnského knížectví

Lichtenštejnská ústava byla přijata schválena knížetem Janem II. 5. října 1921, kdy nahradila ústavu z roku 1862.

Charakteristika

Nová ústava zavedla v Lichtenštejnskuk parlamentní demokracii kombinovanou s tradičními principy konstituční monarchie. Rovněž nově umožnila vyhlášení referenda o rozhodnutích přijatých zemským sněmem.[1]

Nová ústava zároveň zrušila výsadu tří křesel ve zemském sněmu vyhrazených knížeti a věk volebního práva byl snížen z 24 na 21.[2]

Hlavy

Ústava má dvanáct hlav:

  • Hlava I. Knížectví
  • Hlava II. Vládnoucí kníže
  • Hlava III. Povinnosti státu
  • Hlava IV. Všeobecná práva a povinnosti lichtenštejnských občanů
  • Hlava V. Parlament
  • Hlava VI. Národní výbor
  • Hlava VII. Vláda
  • Hlava VIII. Soudy
    • A. Základní ustanovení
    • B. Běžné soudy
    • C. Správní soud
    • D. Ústavní soud
  • Hlava IX. Správní úřady a veřejní činitelé
  • Hlava X. Obce
  • Hlava XI. Ústavní změny a interpretace
  • Hlava XII. Závěrečné klauzule

Reference

  1. ↑ Nohlen, D & Stöver, P (2010) Elections in Europe: A data handbook, p1156 ISBN 978-3-8329-5609-7
  2. ↑ Nohlen & Stöver, p1158

Související články

Externí odkazy