V dnešním světě je Libuň (nádraží) relevantní téma, které se stalo středem pozornosti velkého množství jednotlivců. Od svého vzniku vzbuzuje Libuň (nádraží) zájem specialistů a nadšenců, kteří věnovali čas a úsilí zkoumání a plnému pochopení jeho různých aspektů. Od svých dopadů na společnost až po možné dlouhodobé důsledky, Libuň (nádraží) je předmětem četných debat a diskuzí v různých oblastech. V tomto článku se ponoříme do fascinujícího světa Libuň (nádraží), prozkoumáme jeho původ, vývoj a jeho dopad dnes.
Libuň | |
---|---|
![]() Nádraží v Libuni | |
Stát | ![]() |
Kraj | Královéhradecký |
Obec | Libuň |
Souřadnice | 50°29′25,07″ s. š., 15°18′11,62″ v. d. |
![]() ![]() Libuň | |
Provozovatel dráhy | Správa železnic/ČD Cargo |
Kód stanice | 553909 |
Tratě | Hradec Králové – Turnov, Mladá Boleslav – Stará Paka |
Nadmořská výška | 329 m n. m. |
V provozu od | 19. října 1903 |
Zabezpečovací zařízení | RZZ AŽD 71 |
Dopravní koleje | 4 + 4 vlečkové |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (4) |
Prodej jízdenek | ![]() |
Návazná doprava | Stanoviště autobusů před staniční budovou |
Služby ve stanici | ![]() ![]() ![]() |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Libuň je železniční stanice v jižní části stejnojmenné obce v okrese Jičín v Královéhradeckém kraji poblíž řeky Libuňky. Leží na neelektrizovaných jednokolejných tratích Hradec Králové – Turnov a Mladá Boleslav – Stará Paka. V obci se dále nachází železniční zastávka Libuň zastávka. Součástí stanice je i vlečka firmy Sklopísek Střeleč, která je provozovaná společností ČD Cargo.
Stanice byla otevřena 19. října 1903 společností Místní dráha Turnov - Rovensko - Jičín, která sem zprovoznila svou trať z Jičína přes Libuň do Turnova. 26. listopadu 1905 byla otevřena trať společnosti Místní dráha Sudoměř - Skalsko - Stará Paka v úseku ze Sudoměře a Skalska přes Mladou Boleslav až do Sobotky. Libuňskou stanici dráha protínala až od 24. září 1906, kdy byla trať dovedena ze Sobotky až do Staré Paky.
Provoz na obou tratích zajišťovaly od zahájení Císařsko-královské státní dráhy, po roce 1918 Československé státní dráhy. K 1. lednu 1925 byla trať zestátněna.[1]
Nacházejí se zde čtyři nekrytá jednostranná úrovňová vnitřní nástupiště, k příchodu na nástupiště slouží přechod přes koleje.