Dnes v tomto článku budeme hovořit o Lepidolit. Lepidolit je téma, které v průběhu let vyvolalo zájem a zvědavost mnoha lidí. Ať už pro svou relevanci v dnešní společnosti, její dopad na historii, její potenciál pro budoucnost nebo jednoduše pro svou emocionální hodnotu, Lepidolit je téma, které si zaslouží být analyzováno a diskutováno. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Lepidolit, od jeho původu a vývoje až po jeho vliv na různé oblasti života. Doufáme, že tato četba bude informativní a obohacující pro všechny, kdo hledají lepší porozumění Lepidolit.
Lepidolit | |
---|---|
![]() Lepidolit z Minas Gerais, Brazílie | |
Obecné | |
Kategorie | Minerál |
Chemický vzorec | KLi2Al |
Identifikace | |
Barva | Fialová, růžová, zelená |
Vzhled krystalu | Lístkovité, pseudohexagonální krystaly |
Soustava | Jednoklonná |
Tvrdost | 2,5-3[1] |
Lesk | Perleťový |
Štěpnost | Dokonalá |
Vryp | Bělavý, světle růžový |
Hustota | 2,8-2,9[1] g ⋅ cm−3 |
Ostatní | lom slídovitý, žádný |
Lepidolit se řadí mezi světlé slídy. Vyskytuje se v pegmatitových žilách s vysokým obsahem lithia. Název je odvozen z řeckých slov lepis (šupina) a lithos ( kámen).
Minerál objevil jezuitský přírodovědec Nikolaus Poda von Neuhaus (1723-1798), ale poprvé jej popsal německý chemik Martin Heinrich Klaproth v roce 1792 na české lokalitě Hradisko u Rožné.[2]
Těžil se jako důležitá surovina kovu lithia, někdy se z něj získává i cesium. Získávání lithia ze slíd je technicky velmi náročné, proto je v současnosti většina získávána těžbou solanek a méně petalitu či spodumenu. S rozmachem elektromobilů však nastává vážný problém se zdroji a nově se uvažuje především o získávání lithia ze slídy cinvalditu, který se vyskytuje ve velkém množství v greisenech. Těžba lepidolitu je problematická, protože se vyskytuje v pegmatitech, které jsou pro průmyslovou těžbu zpravidla příliš malé.
V České republice se lepidolit převážně vyskytuje v Kraji Vysočina v okolí Rožné, Dobré Vody, Jeclova, Puklic, Laštoviček a v kraji Jihočeském v okolí Nové Vsi u Křemže, Dolních Chrášťan nebo Lhenic.[1]
Jeho hlavními světovými nalezišti jsou Penig v Sasku, Alabaška na Uralu a Hebron ve státě Maine (USA). Významné lokality jsou též ve Švédsku, na Madagaskaru, v oblasti Karibib v jihozápadní Africe (Namibie) a v Minas Gerais v Brazílii.