Leonardo AW149

V tomto článku prozkoumáme fascinující svět Leonardo AW149, téma, které zaujalo akademiky, odborníky i nadšence. S rozsáhlým repertoárem aspektů, které je třeba zvážit, od své historie až po důsledky v moderní společnosti, je Leonardo AW149 tématem, které slibuje nabídnout nespočet zajímavých perspektiv. V tomto duchu se budeme snažit odhalit záhady kolem Leonardo AW149, představíme data, studie a nápady, které nám pomohou pochopit jeho důležitost a relevanci dnes. Připravte se na cestu za poznáním, která vás zavede do hlubin Leonardo AW149 a jejích mnoha aspektů.

Leonardo AW149
Leonardo AW149
Leonardo AW149
Určenívrtulník
PůvodItálie
VýrobceAgustaWestland (do 2016)
Leonardo-Finmeccanica (2016–2017)
Leonardo Helicopters (od 2017)
První let13. listopadu 2009
Vyrobeno kusů6 prototypů
Vyvinuto z typuLeonardo AW139
Další vývojLeonardo AW189
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Leonardo AW149 (dříve AgustaWestland AW149) je střední dvoumotorový víceúčelový vojenský vrtulník vyráběný italsko-britskou společností AgustaWestland. Vrtulník je nabízen například v sanitní verzi (MEDEVAC), ve verzi pro bojovou pátrací a záchrannou službu (CSAR), v bojové podpůrné či velitelské verzi. Civilní varianta vrtulníku nese označení Leonardo AW189.[1]

Vývoj

AW149

Vývoj typu vyplňujícího mezeru mezi typy AW139 a NH90 byl oznámen roku 2006 na aerosalonu ve Farnborough.[2] Nový vrtulník AW149 přitom byl vyvinut na základě úspěšného stroje AW139 se kterým sdíli i řady komponentů. První let prvního prototypu P1 (imatrikulace I-RAIH) proběhl 13. listopadu 2009, přičemž druhý prototyp P2 (I-AWCE) poprvé vzlétl 26. února 2011. Vyrobeny byly rovněž prototypy (I-PTFA), P4 (I-RAIC), P5 (I-PTFF) a P6 (I-AWTH).[3]

V letech 2005–2011 se AW149 účastnil významného tureckého programu TUHP (Tuskish Utility Helicopter Program), v rámci kterého má být objednáno až 300 vrtulníků. V tendru však nakonec zvítězil typ Sikorski T-70.[1] Neúspěšný prototyp P2 byl následně poprvé veřejně předveden v červnu 2011 na Pařížském aerosalonu.

Ještě v roce 2016 se AgustaWestland přejmenovala na Leonardo a její vrtulník na Leonardo AW149.

Konstrukce

Jedná se o vrtulník klasické koncepce s pětilistým nosným rotorem a čtyřlistým vyrovnávacím rotorem. Posádku vrtulníku tvoří dvě osoby. Tzv. skleněný kokpit je osazen čtveřicí digitálních obrazovek AMLCD. Prostorná kabina vrtulníku má objem 11,2 m3 (25% nárůst oproti AW139) a pojme až 18 osob, nebo 12 vyzbrojených vojáků. Modulární řešení kabiny usnadňuje úpravu vrtulníku pro plnění různých úkolů (například sanitní verze pojme šest nosítek). Vrtulník pohánějí dva turbohřídelové motory General Electric CT7-2E1 o výkonu 1477 kW. Motory jsou vybavené digitálním systémem řízení běhu FADEC. Vrtulník lze opatřit závěsníky pro výzbroj, tvořenou například bloky pro 70mm a 81mm neřízené střely a pouzdry s kulomety. Dva 7,62mm kulomety mohou být umístěny v bočních střelištích.[1] V podvěsu vrtulník unese až 2720 kg nákladu.[2]

Uživatelé

Specifikace (AW149)

AW149

Technické údaje

  • Posádka: 2 piloti, až 18 osob
  • Délka: 17,67 m (celková)
  • Průměr nosného rotoru: 14,6 m
  • Výška: 5,14 m (celková)
  • Vletová hmotnost: 8000 kg
  • Pohonná jednotka: 2× turbohřídelový motor General Electric CT7-2E1
  • Výkon pohonných jednotek: 1477 kW

Výkony

  • Cestovní rychlost: 278 km/h
  • Dolet: 800 km[7]
  • Statický dostup: 4572 m (s vlivem země)
  • Statický dostup: 2680 m (bez vlivu země)
  • Praktický dostup: ? m
  • Stoupavost: 9,9 m/s

Výzbroj

  • 2× kulomet v bočním střelišti
  • podvěsy pro kulomety a neřízené střely

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c ODEHNAL, Zdeněk. Vrtulníky AW139 a AW149. ATM. 2012, roč. 42, čís. 6, s. 40. ISSN 1802-4823. 
  2. ↑ a b AW149 Multirole Helicopter, Italy . Airforce-technology.com . Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ agustawestland AW149 . Helis.com . Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ PERRY2021-01-18T10:29:00+00:00, Dominic. Egyptian AW149 fleet grows with late 2020 deliveries. Flight Global . . Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ HERK, Hans van. Poland buys AW149s. www.scramble.nl . . Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ EMBRAER2020-12-04T12:30:00+00:00, In association with. World Air Forces 2021. Flight Global . . Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ AW149 MULTI-MISSION PERFORMANCE . Agustawestland.com . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-03-17. (anglicky) 

Literatura

  • ODEHNAL, Zdeněk. Vrtulníky AW139 a AW149. ATM. 2012, roč. 42, čís. 6, s. 38–40. ISSN 1802-4823. 

Externí odkazy