Lamberk (zámek)

V dnešní době je Lamberk (zámek) tématem, které v moderní společnosti získalo velký význam. S rozvojem technologií a globalizací se Lamberk (zámek) stala důležitou součástí našich životů. Ať už na osobní, profesní nebo společenské úrovni, Lamberk (zámek) se stal stálým tématem konverzace. Od svého vzniku až po dnešní dopad Lamberk (zámek) zanechal hlubokou stopu v historii lidstva. V tomto článku prozkoumáme význam Lamberk (zámek) a jeho vliv na různé aspekty každodenního života.

Zámek Lamberk
Dnešní podoba zámku
Dnešní podoba zámku
Základní informace
Slohbaroko
Výstavba18. století
Poloha
AdresaOlešnice, ČeskoČesko Česko
UliceU Lamberka
Souřadnice49°34′6,8″ s. š., 16°24′31,2″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky17061/7-561 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Erb a nápis v hlavním průčelí budovy

Zámek Lamberk (Lamberg) je nevelký barokní zámeček, který leží asi 1 km severozápadně od města Olešnice v Jihomoravském kraji. Jedná se o kulturní památku.[1] Dvůr objektu má téměř ideální tvar šestiúhelníku, který tvoří hospodářské budovy a z jihovýchodní strany pak zámek. Je to patrová barokní budova s hodnotným vstupním portálem v nádvoří, nad nímž byl dříve umístěn litinový erb hrabat Honrichsů, posledních šlechtických majitelů kunštátského panství, v posledních letech odcizený. Stejný erb je vsazen také na ploše hlavního průčelí. Architektonickou hodnotu objektu částečně znehodnotily modernizační úpravy a především dlouhodobě zanedbaná údržba. Vlastní budovy zámku a navazujících křídel stájí se však dochovaly téměř v autentické podobě.

Historie

Zámek dal kolem roku 1700 postavit majitel kunštátského panství hrabě Jan Maxmilián Lamberg (1678–1733). Již tehdy tvořil spolu s hospodářskými budovami uzavřený komplex šestiúhelného půdorysu. Dvůr se zámkem nahradil starší objekt tzv. Černohausova dvora, vystavěného úředníkem kunštátského panství Davidem Černohausem z Neudorfu na počátku 17. století. Zámek byl částečně přestavěn v průběhu třetí čtvrtiny 18. století a současně ztratil dosavadní rezidenční charakter. Nadále sloužil především jako lesní úřad kunštátského panství. V budovách bydlelo úřednictvo kunštátského velkostatku. Patrová barokní budova byla v minulosti částečně modernizována na byty, sklady a kanceláře, modernizace se však nedotkla interiéru přízemí, kde se dochovaly původní klenby z přelomu 17. a 18. století. Ve druhé polovině 20. století náležel zámek JZD a značně zchátral. Poté byl v nájmu holandské rodiny, která ze střešní krytiny vyráběla květináče a prodávala je do Holandska.

Současný stav

Přízemí zámku a navazujícího severního obytného křídla je vybaveno vrcholně barokními výsečovými klenbami, patro je plochostropé, stejně jako obytné křídlo na jihu. Stájová křídla nesou pozdější valené a plackové klenební konstrukce. Částečně se dochovala vjezdová brána, ústící do dvora od západu. Další ze tří původních bran v severní části dispozice zanikla při přestavbě dvora ve 20. letech 20. století. Objekt je veřejnosti nepřístupný. V současné době je zámek a dvůr Lamberk v soukromém vlastnictví a jeho majitelé ho opravují pro své vlastní potřeby.

Zajímavosti

Interiéry zámku a prostor dvora byly na konci 90. let 20. století využity pro natočení jednoho z dílů známého televizního seriálu Četnické humoresky (Ferda Mravenec). Zde je možno spatřit klenutou místnost ve střední části dispozice (byt majitele statku) a polygonální hvězdicově zaklenutou prostoru ve zlomu křídel severně od hlavního vjezdu (byt děvečky).

Odkazy

Reference

  1. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky . Praha: Národní památkový ústav . Identifikátor záznamu 127668 : Jiná feudální stavba - dvůr Lamberk. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ . 

Literatura

  • Mikroregion Olešnicko, PaedDr. Zdeněk Peša, 2005
  • J. Sadílek, Barokní dvůr a zámek Lamberk u Olešnice - historický přehled. Sborník muzea Blansko 2001, s. 3-18.

Externí odkazy