Dnes je Ladislav Moc tématem velkého významu a zájmu mnoha lidí po celém světě. Od starověku byl Ladislav Moc předmětem studia, debat a úvah a jeho dopad pokrývá různé aspekty každodenního života. V současné době byla důležitost Ladislav Moc posílena vzestupem nových technologií, které otevřely nové perspektivy analýzy a porozumění tomuto tématu. V tomto článku prozkoumáme různé aspekty Ladislav Moc, od jeho původu až po jeho dnešní význam, přes jeho implikace v různých oblastech sociálního, kulturního, ekonomického a politického života.
Ladislav Moc | |
---|---|
Osobní informace | |
Narození | 17. září 1931 Sobočice |
Úmrtí | 18. září 2022 (ve věku 91 let) |
Kariéra | |
Disciplína | sportovní chůze |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Mistrovství ČSSR v atletice | ||
bronz | MČSR 1955 | chůze na 50 km |
stříbro | MČSR 1956 | chůze na 20 km |
bronz | MČSR 1956 | chůze na 50 km |
zlato | MČSR 1957 | chůze na 20 km |
zlato | MČSR 1957 | chůze na 50 km |
zlato | MČSR 1958 | chůze na 20 km |
bronz | MČSR 1958 | chůze na 50 km |
zlato | MČSR 1959 | chůze na 50 km |
bronz | MČSR 1959 | chůze na 20 km |
zlato | MČSSR 1960 | chůze na 20 km |
zlato | MČSSR 1961 | chůze na 20 km |
zlato | MČSSR 1961 | chůze na 50 km |
stříbro | MČSSR 1962 | chůze na 20 km |
zlato | MČSSR 1962 | chůze na 50 km |
zlato | MČSSR 1963 | chůze na 50 km |
stříbro | MČSSR 1964 | chůze na 20 km |
zlato | MČSSR 1964 | chůze na 50 km |
stříbro | MČSSR 1965 | chůze na 50 km |
Ladislav Moc (17. září 1931 Sobočice - 18. září 2022[1]) byl bývalý československý atlet, olympionik na 20 km a 50 km chůze. V letech 1952 až 1965 patřil ke špičce uznávaných předních chodců světa. V uvedeném období dokázal překonat 4krát světový rekord. Tyto světové rekordy byly uznány Mezinárodní atletickou federací IAAF[2]. V době svého sportování startoval za čs. armádu, od roku 1952 za TJ PVOS Zenit, od roku 1955 za DA Znojmo, od roku 1956 za ÚDA (Ústřední dům armády), který byl v roce 1957 přejmenován na VTJ Dukla Praha[3]. Právě tady trénoval s olympionikem Josefem Doležalem a Václavem Platilem.
V roce 1955 překonal na dráze ve Znojmě světový rekord v chůzi na 50 km časem 4:27:27 hod. a také světový rekord na 30 angl. mil časem 4:17:25 hod. Totéž se mu podařilo zopakovat roku 1956, kdy svůj vlastní světový rekord na 50 km překonal v Praze na Strahově časem 4:21:07,8 hod. a na 30 angl. mil časem 4:12:03,04 hod.
Mistrem Československa v chůzi se stal celkem 10krát[4], z toho na 20 km 4krát a na 50 km 6krát.
Od roku 1970 byl ustanoven trenérem atletiky s aprobací sportovní chůze v Dukle Banská Bystrica. Pod jeho vedením byla vybudována nepřehlédnutelná chodecká skupina, kterou postupně prošli Benčík, Blažek, Szikora, Pelíšek, Pařízek, Ruščák, Kažimír, Vaňous, Mrázek, Petrík, Vitéz, Pribilinec, Zedník, Rebo, Hudák. Tato skupina proslavovala československou atletiku. V roce 1982 na ME v Athénách vybojoval Jozef Pribilinec stříbrnou medaili a Pavol Blažek hned za ním bronzovou. Jozef Pribilinec se stal v roce 1988 v Soulu olympijským vítězem na 20 km a rovněž se stal mistrem světa. Pavol Blažek se stal mistrem Evropy v roce 1990 ve Splitu. Roku 1980 se Ladislav Moc jako oficiální trenér zúčastnil OH v Moskvě.
V roce 1983 přešel do sekretariátu vrcholového sportu Doc. Dr. Rudolfa Duška místopředsedy ÚV ČSTVZ a v Dukle Banské Bystrica ho ve funkci trenéra chůze nahradil Juraj Benčík. Skupina úspěšných chodců v Banské Bystrici se dále rozrostla o reprezentanty Játiho, Reba, Zimku, Záhončíka, Kollára, Urbašíka, R. Bílka, Korčoka. Ladislav Moc mimo jiné vypracoval „Jednotný tréninkový systém sportovní chůze. Za mimořádnou záslužnou trenérskou práci byl v roce 1981 oceněn vysokým vyznamenáním „Zasloužilý trenér“.
Rovněž nelze opomenout skutečnost, že dlouhá léta působil i jako mezinárodní rozhodčí. V roce 1978 byl zařazen na panel mezinárodních rozhodčích chůze IAAF, což mu dávalo možnost rozhodovat na nejvyšších světových a evropských soutěžích. V roce 1996 byl MOV nominován na OH do Atlanty, zde působil jako vrchník chodeckého závodu na 50 km chůze a jako rozhodčí chodeckého závodu na 20 km. V roce 1988 sepsal a jako autor vydal rozsáhlou publikaci o začátcích atletiky a založení AC Praha 1890, jejímž prvním sportovním počinkem bylo uspořádání závodu Praha – Poděbrady. Jeho publikace „Stoletá historie československé sportovní chůze" byla uložena v archivu Národního muzea pod položkou 3,4/98.
Své vynikající organizační schopnosti, dovednosti a znalosti uplatňoval po mnoho let i ve funkci ředitele mezinárodního chodeckého závodu Praha – Poděbrady, kde se ve spolupráci s Ing. Alexandrem Bílkem vždy úspěšně podílel na jeho zdaru.
Za svou celoživotní práci v oblasti sportu obdržel řadu čestných uznání a ocenění, a to jak v armádním sportu, tak i v rámci ČSTV. Jeho veřejně prospěšná činnost byla roku 1984 oceněna „Veřejným uznáním I. stupně za zásluhy o rozvoj Československé tělesné výchovy“. Při příležitosti dosažení životního jubilea 80 let byl v Bratislavě roku 2011 vyznamenán zlatou medailí společnosti „Ferdinanda de Martinenga“ a byl mu udělen titul „Rytíř sportu“ za neocenitelný příspěvek k světovému sportu v duchu fair play a šíření olympijské myšlenky mezi mládeží.