Ladislav Koubek (politik)

V dnešním světě se Ladislav Koubek (politik) stal tématem neustálých konverzací a obecného zájmu. Ať už svým dopadem na společnost, svou relevanci v profesní oblasti nebo svým dopadem na osobní život, Ladislav Koubek (politik) upoutal pozornost širokého spektra veřejnosti. Kromě toho se jeho vliv rozšiřuje do mnoha oblastí, od technologie po kulturu, přes politiku a ekonomiku. Protože se Ladislav Koubek (politik) neustále vyvíjí a nabývá nových dimenzí, je zásadní analyzovat jeho povahu a porozumět jeho rozsahu. Tento článek se bude snažit prozkoumat různé aspekty Ladislav Koubek (politik) a nabídnout komplexní pohled na jeho význam v současnosti.

Ladislav Koubek
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1948 – 1954
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ
Narození14. května 1887 nebo 15. května 1887
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. února 1962 (ve věku 74 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profesepolitik a pedagog
OceněníŘád práce
Řád 25. února
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Koubek (14.[1] nebo 15. května[2] 1887 Praha[1] – 3. února 1962[1][2] Praha[1]) byl český a československý pedagog a politik Komunistické strany Československa; poválečný poslanec Ústavodárného Národního shromáždění a Národního shromáždění ČSR.

Biografie

Pocházel z učitelské rodiny. Vystudoval učitelský ústav.[3] Patřil mezi zakladatele Učitelské unie.[4] Už za první republiky byl představitelem komunistických učitelských odborů.[5] V meziválečné době napsal odbornou knihu Sociologický výzkum žáků měšťanských škol (1936).[4] V roce 1946 se uvádí jako ředitel měšťanské školy a expert ministerstva školství a osvěty.[3]

V parlamentních volbách v roce 1946 byl zvolen poslancem Ústavodárného Národního shromáždění za KSČ.[6] V parlamentu setrval do konce funkčního období, tedy do voleb do Národního shromáždění roku 1948, v nichž byl zvolen do Národního shromáždění za KSČ ve volebním kraji Praha. Mandát zastával do konce funkčního období, tedy do roku 1954.[7]

Po druhé světové válce se stal předsedou Svazu zaměstnanců školství a osvěty v rámci ROH. Podporoval snahy Zdeňka Nejedlého o unifikaci československého školství podle sovětského vzoru a často byl vysílán do zahraničí na mezinárodní konference pedagogů jako zástupce tzv. pokrokových učitelů z lidově demokratických států. V letech 1951–55 se stal velvyslancem v Rakousku, v době jeho úřadování byl z Rakouska unesen exministr Bohumil Laušman. Hned po návratu z Rakouska byl penzionován.[8] Zemřel v únoru 1962.[5]

Politický postoj, ocenění

V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.[9] Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[10] Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[11]

Byl mu udělen Řád 25. února a Řád práce.[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d Koubek, Ladislav, 1887-1962 jk01062253 . opac.nm.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-02-22. 
  2. ↑ a b KOUBEK Ladislav . Ministerstvo zahraničních věcí ČR . Dostupné online. 
  3. ↑ a b Rudé právo, 19. 5. 1946, s. 9.
  4. ↑ a b Kalendárium— únor 2007 . osu.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-05-11. 
  5. ↑ a b c Zemřel soudruh Ladislav Koubek. Rudé právo. Únor 1962, roč. 42, čís. 36, s. 2. Dostupné online. 
  6. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  7. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ Jindřich Dejmek: Diplomacie Československa -- Díl II. Biografický slovník československých diplomatů (1918-1992) ; Nakladatelství Academia, 2013, ISBN 978-80-200-2285-1, str. 433-434
  9. ↑ Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1
  10. ↑ KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu, 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  11. ↑ Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba . Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 . Roč. 17, čís. 8, s. 151. Dostupné online. 

Externí odkazy