Ladislav Dvořák (ministr)

V dnešním článku budeme Ladislav Dvořák (ministr) analyzovat do hloubky, abychom pochopili jeho důležitost dnes. Ladislav Dvořák (ministr) je téma/datum/osoba, které vyvolalo velký zájem v různých oblastech a je klíčové pochopit jeho dopad na dnešní společnost. V celém tomto článku prozkoumáme jeho historický význam, jeho vliv na současnou kulturu a důsledky, které má pro budoucnost. Kromě toho prozkoumáme různé pohledy a názory na Ladislav Dvořák (ministr) s cílem poskytnout komplexní a obohacující pohled na toto téma/téma/osobu. Doufáme, že na konci čtení čtenáři porozumí Ladislav Dvořák (ministr) hlouběji a bohatěji a budou schopni navázat smysluplná spojení se svým prostředím a každodenním životem.

Ing. Ladislav Dvořák
ministr ČSSR / ČSFR pověřený řízením Federálního cenového úřadu
Ve funkci:
3. prosince 1989 – 27. června 1990
PředchůdceAlfréd Šebek
Nástupcefunkce zanikla
Předseda ČSS
Ve funkci:
13. ledna 1991 – 30. května 1993
PředchůdceJiří Vyvadil
NástupcePavel Hirš
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
24. května 1986 – 5. června 1990
Ve funkci:
6. června 1992 – 31. prosince 1992
Stranická příslušnost
ČlenstvíČSS
LSU
Narození8. srpna 1943 (81 let)
Proseč
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materVŠE v Praze
Profesepolitik a bankéř
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Ladislav Dvořák (* 8. srpna 1943 Proseč[1]) je český manažer České exportní banky, bývalý československý politik Československé strany socialistické, její předseda na počátku 90. let, ministr vlády Československa v letech 1989–1990 a poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění na konci normalizace a po sametové revoluci.

Biografie

Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze (Fakulta výrobně-ekonomická). Pak pracoval na ekonomických a řídících pozicích. V letech 1966–1989 byl vedoucím cenového oddělení podniku Transporta Chrudim.[2][3][4]

Do listopadu 1989 působil v Chrudimi.[5] Na konci normalizace ale začal působit i na celostátní politické scéně. Od 21. února 1987 zastával post člena předsednictva Ústředního výboru Čs. strany socialistické.[4] Podle údajů k prosinci 1989 byl předsedou Krajského výboru ČSS ve Východočeském kraji a členem předsednictva ÚV ČSS.[6]

Ve volbách roku 1986 zasedl za ČSS do české části Sněmovny národů (volební obvod č. 40 - Chrudim, Východočeský kraj). Ve Federálním shromáždění setrval do konce funkčního období, tedy do svobodných voleb roku 1990. Netýkal se ho proces kooptací do Federálního shromáždění po sametové revoluci.[7][8]

Ještě v březnu 1989 loajálně hlasoval pro takzvaný pendrekový zákon, který měl komunistickému režimu umožnit razantnější zásahy proti opozici.[9] Po sametové revoluci se v politice udržel. Od 3. prosince 1989 působil jako ministr vlády ČSSR pověřený řízením Federálního cenového úřadu ve vládě Ladislava Adamce.[4] V lednu 1991 se stal předsedou Československé strany socialistické (funkci zastával do roku 1993).[10]

Ve volbách roku 1992 byl zvolen do české části Sněmovny národů, kam kandidoval za formaci Liberálně sociální unie, do níž se Československá strana socialistická zapojila. Ve Federálním shromáždění setrval do zániku Československa v prosinci 1992.[1] V 2. polovině roku 1992 se ještě zapojil do debat o budoucnosti Československa. 27. července 1992 se s ním v budově Federálního shromáždění sešel slovenský premiér Vladimír Mečiar. Schůzce byli přítomni ještě předsedové ČSSD Jiří Horák a Zemědělské strany František Trnka. Šlo o součást snah české opozice nedovolit rozpad státu, popřípadě ho podmínit vypsáním referenda. Schůzka neměla jasný výsledek. Pokračovala počátkem srpna, ale pro nesouhlas ODS musel pak Mečiar tyto sondáže mezi českou opozicí ukončit.[11]

Od roku 1993 do roku 1994 stál v čele transformovaného podniku Melantrich, historicky napojeného na ČSS.[12] Působil rovněž coby náměstek ministra financí a náměstek ministra průmyslu a obchodu. Od roku 1999 byl náměstkem generálního ředitele České exportní banky. Je také uváděn coby člen dozorčí rady Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR.[2]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Ladislav Dvořák . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  2. ↑ a b Ing. Ladislav Dvořák (nar. 1943) . ceb.cz . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  3. ↑ Poslanci Federálního shromáždění. Rudé právo. Květen 1986, roč. 66., čís. 123, s. 3. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c DVOŘÁK Ladislav . 14116.w16.wedos.net . Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ↑ Autor: Vydra Luboš č.: 882 . cibulka.net . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-23. 
  6. ↑ Životopisy nových členů vlády. Rudé právo. Prosinec 1989, roč. 70., čís. 285, s. 4. Dostupné online. 
  7. ↑ jmenný rejstřík . Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky . Dostupné online. 
  8. ↑ Usnesení Předsednictva Federálního shromáždění ČSSR ze dne 11. března 1986 o stanovení volebních obvodů pro volby do Federálního shromáždění . mvcr.cz . Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-08-16. 
  9. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1280. 
  10. ↑ kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1458. 
  11. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 607–608. 
  12. ↑ MELANTRICH ve Slovníku české literatury po roce 1945

Externí odkazy

Předseda Československé strany socialistické
Předchůdce:
Jiří Vyvadil 		1991–1993
Ladislav Dvořák 		Nástupce:
Pavel Hirš
Vláda Ladislava Adamce
Ministerský předseda

Ladislav Adamec (jmenován 12. října 1988, KSČ) • Marián Čalfa (pověřen řízením vlády 7. prosince 1989,² KSČ)

Členové v den jmenování vlády
12. října 1988

Pavol Hrivnák (první místopředseda vlády,¹ Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj,² KSČ) • František Pitra (místopředseda vlády, KSČ) • Ivan Knotek (místopředseda vlády,¹ KSČ) • Matej Lúčan (místopředseda vlády,¹ KSČ)  Karel Juliš (místopředseda vlády,² KSČ) • Jaromír Obzina (místopředseda vlády,² KSČ) • Bohumil Urban (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Jaromír Johanes (Ministr zahraničí, KSČ) • František Kincl (ministr vnitra, KSČ)² • Milán Václavík (ministr národní obrany,² KSČ) • Jan Stejskal (ministr financí, KSČ) • František Podlena (ministr dopravy a spojů, KSČ) • Miloslav Boďa (ministr práce a sociálních věcí,² KSČ) • Karel Juliš (ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky,¹ KSČ) • Antonín Krumnikl (ministr paliv a energetiky, KSČ) • Jan Štěrba (ministr zahraničního obchodu,² KSČ) • Jaromír Algayer (ministr zemědělství a výživy, KSČ) • Jaromír Žák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,¹ KSČ) • František Ondřich (Předseda Výboru lidové kontroly ČSSR,² KSČ) • Marián Čalfa (ministr bez portfeje,² KSČ)

Členové jmenovaní později
19. června 1989¹

Zdeněk Horčík (místopředseda vlády,² KSČ) • Pavol Hrivnák (místopředseda vlády, KSČ) • Ladislav Vodrážka (místopředseda vlády, ministr hutnictví, strojírenství a elektrotechniky, KSČ) • Jaromír Žák (Předseda Státní plánovací komise, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr bez portfeje, Ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu,² KSČ)

3. prosince 1989²

Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • František Pinc (ministr vnitra, KSČ) • Miroslav Vacek (ministr národní obrany, KSČ) • Alfréd Šebek (ministr práce a sociálních věcí, KSČ) • Andrej Barčák mladší (ministr zahraničního obchodu, KSČ) • Ladislav Dvořák (ministr pověřený řízením Federálního cenového úřadu, ČSS) • Květoslava Kořínková (Předsedkyně Výboru lidové kontroly ČSSR, nestraník) • Karel Juliš (Předseda Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, KSČ) • František Reichel (ministr bez portfeje, ČSL) • Viliam Roth (ministr bez portfeje, nestraník)

¹ 19. června 1989 došlo k první obměně vlády.
² 3. prosince 1989 došlo v důsledku sametové revoluce k obměně vlády. Vedením obměněné vlády byl 7. prosince 1989 pověřen Marián Čalfa.
První vláda Mariána Čalfy
Předseda vlády

Marián Čalfa (jmenován 10. prosince 1989, KSČ/VPN)

Členové v den jmenování vlády
10. prosince 1989

František Pitra (místopředseda vlády do 13. 2. 1990, KSČ) • Miroslav Vacek (obrana, KSČ) • František Podlena (doprava a spoje, KSČ) • Ladislav Vodrážka (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika do 13. 2. 1990, KSČ)  František Pinc (paliva a energetika do 13. 2. 1990, KSČ) • Andrej Barčák ml. (zahraniční obchod, KSČ) • Valtr Komárek (místopředseda vlády, KSČ/OF) • Vladimír Dlouhý (místopředseda vlády, předseda Statní plánovací komise, KSČ/OF) • Jiří Dienstbier st. (zahraniční věci, OF) • Václav Klaus (finance, OF) • Petr Miller (prace a soc. věci, OF) • Květoslava Kořínková (Výbor lidové kontroly, OF) • Oldřich Burský (místopředseda vlády, zemědělství a výživa, ČSS) • Ladislav Dvořák (Federální měnový úřad,ČSS) • František Reichel (Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj do 6. 3. 1990, ČSL) • Ján Čarnogurský (místopředseda vlády, KDH) • Josef Hromádka (místopředseda vlády, nestraník) • Róbert Martinko (bez portfeje, nestraník) • Marián Čalfa, Ján Čarnogurský, Valtr Komárek (vnitro, pověřeni společným řízením do 30. 12. 1989)

Členové jmenovaní později
13. prosince 1989

Milan Čič (místopředseda vlády, KSČ/VPN)

30. prosince 1989

Richard Sacher (vnitro, ČSL)

13. února 1990

Petr Pithart (místopředseda vlády, OF) • Slavomír Stračár (hutnictví, strojírenství a elektrotechnika, KSČ/VPN) • Jaroslav Sůva (paliva a energetika, KSČ) • Vladimír Príkazský (bez portfeje, OF)

6. dubna 1990

Václav Valeš (místopředseda vlády, nestraník) • Armin Delong (místopředseda vlády a Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj, nestraník)

12. května 1990

Rudolf Kutnar (spolupověřený zemědělství a výživa, ČSS)

12. května 1990

Karel Havlík (bez portfeje, ČSL)