Lštín
V tomto článku prozkoumáme nejrelevantnější aspekty související s Lštín. Je to téma, které vzbudilo velký zájem v různých oblastech, protože jeho dopad zasahuje do různých aspektů každodenního života. V tomto směru budeme do hloubky analyzovat jeho důsledky, jeho vývoj v čase a jeho význam pro dnešek. Lštín byl předmětem studia odborníků z různých oborů, kteří přispěli k obohacení panoramatu znalostí o tomto tématu. Prostřednictvím tohoto článku se budeme snažit poskytnout úplný a aktuální přehled Lštín s cílem nabídnout našim čtenářům jasnější a podrobnější pochopení.
| Lštín | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Polná na Šumavě |
| Okres | Český Krumlov |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°47′46″ s. š., 14°8′55″ v. d. |
  Lštín | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 671 |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Lštín (německy Irresdorf) je zaniklá obec na území obce Polná na Šumavě. Obci se lidově říkalo Hirašdoif.[1]
Historie
První písemná zmínka je z roku 1284, kdy byla ves pojmenována jako Jurik(s)lag, což patrně znamenalo Jiříkova paseka. Název vsi byl postupně různě modifikován, užívaly se tvary Jiriksdorf, Chirichsdorf, Giresdorf. V 19. století se pojmenování vsi ustálilo na Irresdorf. Souběžně byl od roku 1483 uváděn název Lsstin, předtím v roce 1445 byl uveden název Lsstien, Chirichsdorf.[1]
V polovině 19. století se Lštín stal obcí s osadami Dětochov, Květušín, Polečnice a Polná na Šumavě, později pak byl osadou obce Záhoří. V letech 1938 až 1945 byla ves v důsledku uzavření Mnichovské dohody přičleněna k nacistickému Německu. V letech 1950 až 2015 byl součástí vojenského újezdu Boletice. Od 1. ledna 2016 je součástí obce Polná na Šumavě.[2]
Historické údaje o počtu obyvatel a domů
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | |
| Počet obyvatel | 134 | 148 | 166 | 166 | 150 | 158 | 177 | 57 |
| Počet domů | 17 | 22 | 22 | 22 | 22 | 23 | 24 | 12 |
Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2011[3]
Reference
- ↑ a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách : jejich vznik, původní význam a změny . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2011 : IV. Abecední přehled obcí a částí obcí . . Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2011 : III. Počet obyvatel a domů podle krajů, okresů, obcí, částí obcí a historických osad / lokalit v letech 1869 - 2011 . . Dostupné online.