Lýza
Tento článek se bude věnovat tématu Lýza, které je v posledních desetiletích předmětem velkého zájmu a debat. Lýza si získal pozornost akademiků, odborníků i široké veřejnosti díky svému vlivu na různé aspekty současné společnosti. V tomto článku bude Lýza podrobně analyzován a bude zkoumán jeho původ, vývoj, důsledky a možné budoucí scénáře. Budou zkoumány různé perspektivy, teorie a studie, které tento fenomén osvětlí a umožní čtenáři získat komplexní a kritické pochopení Lýza. Prostřednictvím podrobného zkoumání tohoto tématu se snažíme podporovat reflexi a dialog kolem Lýza, přispívat k pochopení a vytváření nových nápadů a přístupů k řešení výzev, které představuje.
Lýza (lyze, z řec. lysis – rozpouštění) je rozklad či destrukce, a to nejčastěji smrt buněk v důsledku rozpadu jejich vnější membrány.
Druhy lýzy
Nejčastěji se používá jako přípona k určitým biologickým termínům, jako je:
- cytolýza – osmotický příjem vody buňkou z okolního hypotonika
- hemolýza – rozklad červených krvinek
- plazmolýza – popraskání buňky v hypertoniku
- autolýza – samovolný rozklad (např. proteinů v průběhu dekompozice).
- hydrolýza – Hydrolýza je rozkladná reakce, při které se spotřebovává voda (při každém kroku jedna molekula); např. celulóza se při hydrolýze štěpí na kratší řetězce – až na monomery. Patří do skupiny solvolytických reakcí.
- trombolýza neboli fibrinolýza je proces rozpadu krevní sraženiny (trombu).
Lytický cyklus u virů je takový, při němž viry způsobují destrukci buňky.
Odkazy
Literatura
- Midgley, R. et al. (1993): Rodinná encyklopedie zdraví, nakl. Gemini, spol. s.r.o., Praha, z anglického originálu
