V následujícím článku prozkoumáme dopad, který má Lúčanské Veterné hole na různé aspekty dnešní společnosti. Od svého vzniku až po svou relevanci dnes je Lúčanské Veterné hole tématem zájmu výzkumníků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto článku budeme analyzovat různé perspektivy související s Lúčanské Veterné hole a také důsledky, které má v oblastech, jako je technologie, kultura, politika a ekonomika. Kromě toho prozkoumáme, jak Lúčanské Veterné hole ovlivnil a změnil způsob, jakým komunikujeme, komunikujeme a navigujeme v dnešním světě. Nepochybně Lúčanské Veterné hole zanechal významnou stopu v naší společnosti a bude i nadále relevantním tématem do budoucna.
Lúčanské Veterné hole | |
---|---|
Nejvyšší bod | Veľká lúka |
Stát | ![]() |
Souřadnice | 49°5′28″ s. š., 18°49′1″ v. d. |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Lúčanské Veterné hole jsou geomorfologickou částí Lůčanské Fatry.
Nacházejí se v severní části Lúčanské Fatry, mezi částí Kýčera na jihu a údolím Váhu se Strečnianskou soutěskou na severovýchodě, kde navazují Krivánské Veterné hole (část Krivánské Fatry). Na severozápadě leží Rajecká dolina, na severu Žilinská pahorkatina a Varinské podolie (podcelky Žilinské kotliny), východně navazují podcelky Turčianské kotliny Turčianske nivy a Valčianska pahorkatina, ale také část Lúčanské Fatry, Martinské predhorie . [1]
V této části Lúčanské Fatry leží národní přírodní rezervace Kozol a přírodní památka Domašínský meandr. Malá Fatra patří mezi chráněné ptačí území a severní část je ochranným pásmem Národního parku Malá Fatra. Z kulturních památek je na okraji území Hrad Strečno a kuneradský zámek.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Lúčanské Veterné hole na slovenské Wikipedii.