V tomto článku se budeme věnovat tématu Kármánova hranice, které v dnešní společnosti vzbudilo velký zájem. Kármánova hranice je problém, který vyvolal debaty a diskuse v různých oblastech, ať už v politické, sociální, kulturní nebo vědecké sféře. Existuje široký zájem dozvědět se více o Kármánova hranice a pochopit jeho důsledky v naší každodenní realitě. Z tohoto důvodu v tomto článku navrhujeme analyzovat různé aspekty a perspektivy kolem Kármánova hranice s cílem poskytnout komplexní a obohacující vizi tohoto tématu. V tomto směru prozkoumáme různé názory a pozice, které nám umožní získat širší a obohacující panorama o Kármánova hranice.
Kármánova hranice je všeobecně přijímaná hranice mezi zemskou atmosférou a kosmickým prostorem. Je určena výškou 100 km nad povrchem Země. Jejím autorem je Theodore von Kármán, inženýr a fyzik maďarsko-amerického původu, a v současné době je hodnota uznávána Mezinárodní leteckou federací (FAI).
Se zvyšující se výškou klesá hustota vzduchu, a proto musí letadlo navržené pro let v určité výšce používat větší plochu křídel, nebo letět vyšší rychlostí pro dosažení vztlaku dostatečného pro vodorovný let. Plocha křídel je technicky omezená, takže pro jejich dostatečný účinek je ve vysoké atmosféře nutné použít vysokou rychlost. Ve výšce Kármánovy hranice už ovšem rychlost pro dosažení potřebného aerodynamického vztlaku překračuje orbitální rychlost, tudíž nemá smysl používat křídla. Naopak, pro plavidla určená výhradně pro pohyb ve vesmírném prostoru je tato hranice již dostatečně vysoká na to, aby jim odpor částic okolního prostředí nezpůsoboval příliš velké tření a nepředstavoval tak pro jejich výrobu konstrukční problém (s tímto ohledem jsou též navrhovány). Přesná hodnota výšky této hranice závisí na mnoha faktorech (roční období, aktivita slunce, parametry letadla, atd…) a výpočet dává hodnotu zhruba kolem 100 km. Kármán navrhl přesných 100 km jako dobře zapamatovatelnou aproximaci.