Tento článek se bude zabývat tématem Kyjevské nádraží, které v poslední době získalo na relevanci díky svému dopadu na různé aspekty společnosti. Kyjevské nádraží je předmětem debat, analýz a diskusí v různých oblastech, vytváří protichůdné názory a probouzí zájem akademiků, odborníků i široké veřejnosti. V tomto smyslu je nezbytné plně prozkoumat důsledky a důsledky, které s sebou Kyjevské nádraží přináší, a také přemýšlet o možných řešeních a akcích, které by mohly zmírnit jeho vliv. Prostřednictvím multidisciplinárního přístupu se ponoříme do různých aspektů souvisejících s Kyjevské nádraží a nabídneme komplexní a kritickou vizi, která nám umožní porozumět jejímu rozsahu a aktuálnímu kontextu.
Kyjevské nádraží | |
---|---|
![]() Kyjevské nádraží v Moskvě | |
Stát | Rusko a Sovětský svaz |
Souřadnice | 55°44′35,52″ s. š., 37°34′2,64″ v. d. |
Kód památky | 7710295000 |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kyjevské nádraží (rusky Киевский вокзал, Kijevskij vokzal), dříve Brjanské nádraží (rusky Брянский вокзал) je jedno z nejvýznamnějších železničních nádraží v Moskvě.
Vzniklo mezi lety 1914 až 1918; architekty byli Ivan Rěrberg a Vladimír Šuchov. Kromě svého dopravního významu má jistý i v architektuře – dnes je považováno za významnou památku. Nádražní budova vznikla v tehdejším ruském neoklasicistním stylu, doplňuje ji 51 m vysoká hodinová věž. Nástupiště na kyjevském nádraží je zastřešeno složitou klenutou konstrukcí, dlouhou 321 m, širokou 47,9 m a vysokou 30 m. Na zastřešení bylo použito sklo i ocel. V letech 2003 a 2004 byla celá stavba rekonstruována a upravena více směrem k původnímu návrhu ze začátku 20. století.
Kyjevské nádraží slouží pro železniční spoje vedoucí hlavně do východní a Střední Evropy (Ukrajina, Balkán, Česko, Slovensko, Itálie, Řecko i Turecko). V rámci MHD je nádraží dostupné ze stanice metra Kijevskaja.