Kvádříkové zdivo

Dnes s potěšením představujeme nový článek o Kvádříkové zdivo, tématu, které v poslední době vyvolalo zájem mnoha lidí. Kvádříkové zdivo je téma, které bylo předmětem debat a diskuzí v různých oblastech, od akademického světa až po populární sféru. V tomto článku prozkoumáme různé perspektivy a přístupy související s Kvádříkové zdivo s cílem poskytnout komplexní a úplný pohled na toto téma. Od jeho historie a vývoje až po jeho dopad na současnou společnost se budeme zabývat různými aspekty, které nám umožní lépe porozumět důležitosti a relevanci, kterou má Kvádříkové zdivo dnes. Doufáme, že vás tento článek zaujme a že vám pomůže rozšířit vaše znalosti o Kvádříkové zdivo.

Kvádříkové zdivo použité na stavbu románského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mohelnici nad Jizerou

Kvádříkové (kvádrové) zdivo je druh zdiva z opracovaných kamenů, používaný v románském stavitelství.

Charakteristika

Kámen (v českém prostředí zpravidla opuka) byl opracován na kvádr o výšce nejčastěji 8–24 cm a kladen na maltu do řádků. Výška jednotlivých řádků se lišila a někdy mohla kolísat i výška jednoho řádku (zvlněná vodorovná spára). Kvádříkové zdivo – na rozdíl od mnohem levnějšího lomového – většinou zůstávalo bez omítky.

Užití

Kvádříkové zdivo se používalo u nákladnějších románských staveb. Typické je u rotund, obdélných kostelů a bazilik, hradeb (Soběslavovo opevnění Pražského hradu), paláců (falcí apod.); později i u měšťanských domů. U méně náročných staveb byla z kvádříků vyzděna pouze nároží a na vlastní zdi bylo použito zdivo lomové (neopracované kameny).

Literatura

  • HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás. Přehled stavebních slohů. Praha: Panorama, 1981. 396+32 s. ISBN 80-200-0563-3. 

Externí odkazy