V tomto článku se chystáme prozkoumat Květa Manoušková do hloubky a analyzovat jeho dopad na různé aspekty každodenního života. Od svého vzniku až po svou dnešní relevanci je Květa Manoušková předmětem zájmu a výzkumu v různých oblastech. V průběhu let vyvolal debatu a kontroverzi, zpochybnil naše vnímání a umožnil nám zamyslet se nad jeho významem v moderním světě. Prostřednictvím podrobné analýzy se snažíme osvětlit Květa Manoušková a nabídnout komplexní pohled, který vybízí k zamyšlení a diskusi.
Květa Manoušková | |
---|---|
Narození | 15. června 1927 Kladno ![]() |
Úmrtí | 25. srpna 2002 (ve věku 75 let) |
Místo pohřbení | Hřbitov Šárka |
Povolání | sochařka |
Manžel(ka) | Rudolf Manoušek mladší |
Děti | Petr Rudolf Manoušek |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Květa Manoušková, někdy též Květoslava, dívčím příjmením Mašková,[1] (15. června 1927 Kladno[2] – 25. srpna 2002) byla česká sochařka.
Ve své tvorbě spolupracovala se svým manželem Rudolfem Manouškem, českým zvonařem. Následně i s jejich synem Petrem Rudolfem.[3] Výtvarně zpracovala například zvony pro pražský evangelický kostel U Jákobova žebříku,[4] pro kapli Třebihošti[5] nebo pro kostel svaté Anny v Pocinovicích.[6]
Své výrobky označovala malým reliéfem květiny, který odkazoval k jejímu křestnímu jménu.[7]