Kundratka

V tomto článku podrobně prozkoumáme Kundratka a jeho význam v dnešní společnosti. Od svého vlivu na historii až po svůj vliv na každodenní život, Kundratka upoutal pozornost lidí všech věkových kategorií a prostředí. Prostřednictvím podrobné analýzy prozkoumáme nejvýznamnější aspekty Kundratka a jeho roli v kulturní, sociální a emocionální sféře. Kromě toho prozkoumáme, jak se Kundratka vyvíjel v průběhu času a jak nadále formuje naše vnímání světa kolem nás. Tento článek poskytne úplný a komplexní přehled o Kundratka a nabídne čtenářům hlubší pochopení jeho důležitosti v moderním světě.

Kundratka
Výklenková kaplička, památka na usedlost
Výklenková kaplička, památka na usedlost
Základní informace
Výstavba16. století
Zánik20. století
Poloha
Adresač.p. 78 a 79, Praha 8 - Libeň, ČeskoČesko Česko
UlicePod bání
Souřadnice50°6′52,76″ s. š., 14°29′0,5″ v. d.
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky40670/1-1616 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kundratka (Šedivá) je zaniklá usedlost v Praze 8-Libni severně od ulice Prosecká. [1]

Historie

Dvě původně samostatné vinice a usedlosti Kundratka (čp. 79) a Šedivá (čp. 78) měly od 40. let 19. století stejného majitele. Ke spojení a sjednocení pod jedním názvem Kundratka při uvádění obou čísel popisných došlo až na konci 19. století. Kundratka se skládala ze tří budov obytných a hospodářských, menší budova Šedivé postavená na čtvercovém půdorysu stála přibližně 130 metrů východně.

Název Kundratka vznikl již v 16. století za držení vinice rytířskou rodinou Vořikovských z Kunratic (Kundratic). Tato staroměstská rodina od roku 1546 měšťanská se stala v 17. století rodinou erbovní. Její příslušníci zastávali významné městské funkce (například konšelé), Bohuslav Jan Vořikovský se stal v letech 1699-1723 staroměstským primátorem.

Držení libeňské vinice tímto rodem trvalo jen do poloviny 18. století, kdy ji získala vdova Dorota Vlčková. V 1. polovině 19. století vlastnil obě usedlosti s pozemky Josef Aubek, od roku 1894 byla majitelkou obou stavení Anna Hamplová. Ta byla majitelkou cihelny s hliništěm západně od usedlosti. Místo starých pecí dala roku 1900 vybudovat novou dvanáctikomorovou pec typu Hoffmann, kterou navrhl a postavil stavitel Josef Blecha. Roku 1903 nechala sousední usedlost Šedivku zbořit a cihelnu vedla spolu se synem Františkem, který ji později převzal. Roku 1926 vlastnila pozemky s cihelnou Vilemína Kliková. Komín a trhliny ve zdech pece si již vyžadovaly opravy, k nim však nedošlo. Na pozemcích majitelka podnikala v těžbě písku a provoz cihelny ukončila ještě před rokem 1938. Během 2. světové války se v areálu vyráběly průmyslové tuky, po roce 1950 byla cihelna znárodněna a kruhová pec do roku 1953 zdemolována.

Usedlost Kundratka byla zbořena roku 1966, zůstala po ní pouze památkově chráněná barokní výklenková kaplička, postavená přibližně v polovině 18. století.

Odkazy

Reference

  1. ↑ Český úřad zeměměřický a katastrální. Archivní mapy: CPO evid. č. 3990-1, mapový list č. III. Dostupné z WWW Archivováno 12. 2. 2017 na Wayback Machine..

Literatura

  • HEJTMÁNEK, Ladislav. Libeň: historický nástin. Praha: Nákladem obce libeňské, 1896. viii, 265 s., l. obr. příl., složený l. obr. příl. Dostupné online.
  • JUNGMANN, Jan: Libeň - zmizelý svět. : Muzeum hlavního města Prahy, ©2010. 191 s. ISBN 978-80-85394-79-5.
  • LAŠŤOVKOVÁ, Barbora: Pražské usedlosti. 1. vyd. Praha: Libri, 2001. 359 s. ISBN 80-7277-057-8. S. 171 - 172.
  • HÁJEK, Josef a kol. Cihly v historické architektuře Prahy: o výrobě a využití zdicích cihel: seznam pražských cihelen. Vydání první. Praha: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2017. 238 stran. ISBN 978-80-87220-16-0.

Související články

Externí odkazy