V tomto článku prozkoumáme významný dopad, který má Kultura Komsa na různé aspekty moderní společnosti. Od svého vlivu v kulturní oblasti až po svůj význam ve vědecké oblasti, Kultura Komsa zanechal nesmazatelnou stopu v historii lidstva. V průběhu desetiletí byl Kultura Komsa předmětem studia a debat, vzbuzoval protichůdné názory a spouštěl důležité změny ve způsobu, jakým vnímáme svět kolem nás. Prostřednictvím podrobné analýzy různých perspektiv a relevantních událostí si tento článek klade za cíl osvětlit význam Kultura Komsa a jeho důsledky v současné společnosti.
Kultura Komsa (Komsakulturen) byla mezolitická kultura lovců a sběračů, která se rozvíjela v období 10 000 př. n. l. v severním Norsku, zhruba v oblasti Finnmark. Nazvána je podle zdejší hory Komsa, kde byly nalezeny první pozůstatky. Stalo se tak roku 1925, díky činnosti archeologa Anderse Nummedala, který jako první kulturu také definoval.[1] Vedly se ovšem dlouhé odborné diskuse, zda lze hovořit o samostatné kultuře, zda nejde jen o pobřežní variantu kultury Fosna. Rozdíl mezi oběma kulturami je zřejmý v kamenných nástrojích, které jsou v kultuře Komsa mnohem hrubší. Někdy je ale tento rozdíl připisován nedostatku pazourku. Archeologické důkazy naznačují, že kultura Komsa byla téměř výlučně orientovaná na moře, její příslušníci se živili hlavně lovem tuleňů. Byli také schopnými staviteli lodí a rybáři. Dnes nejvíce zastávaným názorem je, že kultura má kořeny v ahrensburgienské kultuře severozápadní Evropy, odkud došlo na konci poslední doby ledové k nejstaršímu osídlení severonorského pobřeží.[2]